Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti V. A., zastoupené JUDr. Klárou Samkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem [adresa] proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 9. 2017, č. j. P 327/2012-780, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka (matka) vznesla v řízení ve věci péče soudu o nezletilé děti, vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 8 pod spisovou značkou P 327/2012, námitku podjatosti soudce JUDr. Miloslava Sládka. Stěžovatelka namítá, že o námitce dosud obecné soudy nerozhodly, ačkoliv bylo ve věci samé již "podjatým soudcem" napadeným rozsudkem rozhodnuto, v čemž spatřuje porušení svých ústavních práv - zejména na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a navrhuje Ústavnímu soudu, aby vydal kasační nález.
Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a které jsou konkretizovány v § 72 odst. 3 téhož zákona. Uvedená ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity a minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek ochrany práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před obecnými soudy či jinými orgány veřejné moci, tedy mj. pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany, o čemž již byla stěžovatelka poučena v usneseních ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. III. ÚS 558/17, a ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. IV. ÚS 559/17. Rozhodovací činnost Ústavního soudu je primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit v rámci řízení před obecnými soudy - jinými slovy mu nepřísluší napravovat (případná) ústavně relevantní pochybení obecných soudů (již) za situace, kdy mohou být napravena jimi samotnými. O takový případ jde i v nyní projednávané věci. Ústavní stížnost byla podána předčasně, směřuje-li proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je přípustné odvolání. Navíc, tvrdí-li stěžovatelka, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, může se proti takovému rozhodnutí bránit případně i žalobou pro zmatečnost a dosáhnout jeho zrušení podle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je zjevné, že ústavní stížnost je předčasná, a proto nepřípustná - stěžovatelce v současné chvíli svědčí více opravných prostředků, které jsou způsobilé ochránit ústavní práva, která jsou podle jejího tvrzení porušována. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl soudcem zpravodajem pro nepřípustnost podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. prosince 2017
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj