ÚS 389/2000
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl dne 8. srpna 2000 ve věci ústavní stížnosti K. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 3.2000, čj. 30 Cdo 2673/99-213,
takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 10 C 132/97 Okresního soudu v Příbrami, napadené usnesení Nejvyššího soudu ČR převzal stěžovatel dne 26. 4. 2000. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána teprve dne 27. 6. 2000, stalo se tak již po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů, která skončila dnem 24. 6. 2000, což byla sobota, proto poslední den pro podání ústavní stížnosti bylo pondělí dne 26. 6. 2000.
2 IV. ÚS 389/2000 Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost, jež byla podána po lhůtě stanovené pro její podání tímto zákonem, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 8. srpna 2000
l JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj