Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele RNDr. R. B., zastoupeného Mgr. et Mgr. Tomášem Němečkem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 22 Co 225/2019-77 ze dne 24. 9. 2019, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Ing. L. D., insolvenčního správce dlužníka Faranji s. r. o., se sídlem [adresa] jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Napadeným usnesením Krajského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud") bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Praha - západ č. j. 16 C 435/2018-52 ze dne 24. 4. 2019, kterým soud prvního stupně odmítl odpor stěžovatele proti platebnímu rozkazu č. j. 16 C 435/2018-14 ze dne 24. 1. 2019, pro opožděnost.
2. Stěžovateli byla podle jeho přesvědčení postupem obecných soudů odňata možnost jednat před soudem v důsledku toho, že byl uveden v omyl systémem automaticky generovaných zpráv - jednak automatickou odpovědí na jeho včasný e-mailem podaný odpor (bez zaručeného elektronického podpisu), dále prostřednictvím databáze https://infosoud.justice.cz, v níž byla uvedena poznámka, že podaný odpor byl uznán jako včasný a platební rozkaz zrušen.
3. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, musí zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Procesně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou; k jejímu projednání je tedy Ústavní soud příslušný. Jde však (prozatím) o návrh nepřípustný, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky ochrany práva ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
4. S ohledem na skutečnost, že stěžovatel tvrdí, že mu nesprávným postupem soudu prvního stupně, aprobovaným napadeným usnesením odvolacího soudu, byla odňata možnost v daném řízení jednat před soudem, měla být totiž ve věci podána nejprve žaloba pro zmatečnost, a to konkrétně z důvodu uvedeného v § 229 odst. 3 o. s. ř. (srov. kupř. usnesení sp. zn. III. ÚS 3943/17 ze dne 20. 11. 2018, usnesení sp. zn. II. ÚS 2232/16 ze dne 31. 8. 2016, či usnesení sp. zn. I. ÚS 761/15 ze dne 22. 4. 2015). Vzhledem k tomu, že tak dosud neučinil, je jeho stížnost pro předčasnost nepřípustná ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
5. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 16. prosince 2019
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj