Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů B. M. a I. M., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. března 2021 č. j. 26 Cdo 3927/2020-350, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 9. 2. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného usnesení pro tvrzené porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Návrh nesplňuje náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 a § 72 odst. 3 a 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní soud z úřední činnosti zjistil, že napadené usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovatelům doručeno dne 26. 4. 2021. Ačkoli stěžovatelé namítají, že jim napadené usnesení bylo doručeno "vhozením do schránky dne asi 12. 12. 2021", možno toliko podotknout, že pochybení v komunikaci mezi advokátem a jeho klienty nelze považovat za prostředek k prodloužení zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a nemůže ničeho změnit na datu doručení napadeného rozhodnutí advokátovi stěžovatelů (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 1. 2022 sp. zn. III. ÚS 3409/21).
3. Soudce zpravodaj proto, aniž by stěžovatele bezpředmětně vyzýval k odstranění vad návrhu, ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. března 2022
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r. soudce zpravodaj