IV. ÚS 395/98 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti A.N., zastoupené JUDr. L.T., proti rozsudku Krajského soudu v Brně, sp. zn. 35 Ca 22/96, ze dne 31. 1. 1997, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka se svou ústavní stížností, s odvoláními na porušení čl. 11 a čl. 2 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušeni shora označeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně, kterým, jak bylo zjištěno z jeho obsahu, bylo podle § 250q odst. 2 o.s.ř. potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu B., čj. V7 5187/95, ze dne 26. l. 1996, jímž uvedený katastrální úřad zamítl návrh stěžovatelky na vklad vlastnických práv do katastru nemovitostí podle dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví stěžovatelky a jejího bývalého manžela. Toto rozhodnutí krajského soudu nabylo právní moci dnem 28. 1. 1998. Tímto dnem počala stěžovatelce běžet zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 2 zákona č. 18211993 Sb., ve znění účinném do 9. 5. 1998). Jestliže stěžovatelka podala ústavní stížnost Ústavnímu soudu teprve dne 14. 9. 1998, stalo se tak po uvedené lhůtě zákonem stanovené pro její podání, a proto musela být její ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta. Ani fakt, že stěžovatelka proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně podala dovolání, na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit, a to proto, že ústavní stížností napadené rozhodnutí krajského soudu není rozhodnutím soudu odvolacího, proti němuž bylo dovolání přípustné, nýbrž jde o rozhodnutí vydané v řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu, a Nejvyšší soud ČR proto také usneseními ze dne 25. 6. 1998, sp. zn. 20 Cdo 842/98, řízení o stěžovatelkou podaném dovolání zastavil.
2 IV. ÚS 395198
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 9. října 1998 JUDr.Eva Zarembová soudce zpravodaj