IV. ÚS 398/01

Odůvodnění

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 29. 6. 2001 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2001, č.j. 1 Co 211/2000-149 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2000, č.j. 34 C 101/98-121. Stěžovatelé tvrdí, že napadenými rozsudky byla porušena jejich ústavně zaručená základní práva zakotvená zejména v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva").

Vzhledem k tomu, že podání nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), byl právní zástupce stěžovatelů přípisem ze dne 30. 7. 2001 (doručení vykázáno dne 1. 8. 2001) vyzván k odstranění vad návrhu, tj. k předložení speciálních plných mocí a kopie rozhodnutí, proti němuž ústavní stížnost směřuje. K odstranění vad návrhu mu byla určena lhůta 20 dnů, jež marně uplynula dnem 21. 8. 2001.

Přípisem ze dne 22. 10. 2001 byli stěžovatelé a opětovně i právní zástupce, vyzváni k odstranění výše uvedených vad ve lhůtě 25 dnů. Výzva byla stěžovatelům doručena podle dodejky opatřené razítkem dodací pošty s datem 29. 10. 2001. Právnímu zástupci byla doručena dne 25. 10. 2001.

Dne 20. 11. byly Ústavnímu soudu doručeny řádné plné moci stěžovatelů, nikoliv však požadovaná kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 zákona), tj. rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2001, č.j. 1 Co 211/2000-149.

Ústavní soud je nucen konstatovat, že do dnešního dne stěžovatelé neodstranili vady podání ve lhůtě k tomu určené, a proto mu nezbylo než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2002 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj