IV. ÚS 406/98 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl dne 2. listopadu 1998 ve věci ústavní stížnosti J.F., zastoupeného JUDr. L.K., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 11. 1997, čj. 1 Cao 170/97-56, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., v původním znění, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z obsahu spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 2 Ca 45/97, Ústavní soud zjistil, že tímto rozhodnutím o posledním prostředku k ochraně práva byl v projednávané věci napadený rozsudek, jenž nabyl právní moci dne 19. 12. 1997. Dovolání stěžovatele proti tomuto rozsudku bylo totiž usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 1998, čj. 30 Cdo 938/98-79, pro jeho nepřípustnost odmítnuto. Byla-li tedy ústavní stížnost
2 IV. ÚS 406/98 proti napadeném rozsudku podána teprve dne 18. 9. 1998, stalo se tak již po uplynutí uvedené zákonné lhůty 60 dnů. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 2. listopadu 1998
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj