Ústavní soud České republiky rozhodl dne 27. července 2005 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. V., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 27. 10. 2004, č. j. 18 Co 231/2004 - 57, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 7. 2005 se stěžovatelka domáhá "posouzení" v záhlaví citovaného usnesení obecného soudu, které považuje za nespravedlivé. Toto rozhodnutí bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno dne 20. 12. 2004, jak Ústavní soud zjistil z vyžádaných dodejek.
Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Z uvedeného je zřejmé, že zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla zachována, neboť počala běžet 21. 12. 2004 a dávno již uplynula.
Ústavní stížnost byla tedy podána po zákonem stanovené lhůtě, a proto musela být mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání (§ 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud dodává, že návrh trpěl mnoha dalšími vadami, k jejichž odstraňování však nepřistoupil, neboť ani po jejich odstranění by nemohl věc projednat z důvodů uvedeného shora.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. července 2005
Eliška Wagnerová soudce zpravodaj