IV. ÚS 431/05

Odůvodnění

Ústavním soudem bylo zjištěno dotazem u Okresního soudu v Sokolově, že usnesení Krajského soudu v Plzni, vydané v řízení vedeném proti stěžovateli před Okresním soudem v Sokolově pod sp. zn. 21 T 157/2002, bylo doručeno stěžovateli dne 13. 11. 2004.

Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, počíná dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Z uvedeného je zřejmé, že lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla zachována, neboť počala běžet dnem, kdy stěžovatel rozhodnutí o opravném prostředku obdržel, tj. dne 13. 11. 2004. Pokud tedy podání stěžovatel sepsal 25. 7. 2005 a k poštovní přepravě téhož dne předal, je zřejmé, že se tak stalo zcela zjevně po uplynutí zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti.

Za této situace, kdy ústavní stížnost je podávána opožděně, nepřistoupil Ústavní soud k odstraňování vad, jimiž podaná ústavní stížnost trpí (např. absentuje předložení rozhodnutí, která jsou ústavní stížností napadána - viz § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu, právní zastoupení a další), neboť jejich odstraněním by nemohlo na nutnosti ústavní stížnost odmítnout pro opožděnost nic změnit.

Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků stížnost odmítl jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání (§ 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. srpna 2005

Eliška Wagnerová soudce zpravodaj