Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost4× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 447/12

Téma · generováno AINepřípustnost ústavní stížnosti před vyčerpáním námitek

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 20. 2. 2012Zpravodaj: Židlická MichaelaTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2012:4.US.447.12.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ MINISTERSTVO / MINISTR - práce a sociálních věcíNapadený akt: rozhodnutí správní zákon; 155/1995; o důchodovém pojištění jiný právní předpis; 286/2011; o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012Podání: 7. 2. 2012

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatelka napadla úpravu vypláceného důchodu a současně navrhla zrušení částí zákona o důchodovém pojištění a související vyhlášky. Ústavní soud návrh odmítl, protože o jejích námitkách dosud nerozhodla Česká správa sociálního zabezpečení a zásah soudu by byl předčasný. S odmítnutou stížností odmítl i navazující návrh na zrušení předpisů.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal efektivní opravné prostředky; výjimku podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. je vzhledem k principu subsidiarity nutno vykládat restriktivně. Návrh na zrušení právního předpisu podle § 74 téhož zákona je akcesorický a při odmítnutí ústavní stížnosti sdílí její osud.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ústavní stížnost je nepřípustná.
    Zobrazit v textu
  • K aplikaci ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu je nutno uvést, že toto ustanovení musí být s ohledem na princip subsidiarity ústavní stížnosti vykládáno značně restriktivně, přičemž z aplikační praxe není zřejmé, že by stěžovatelem napadené ustanovení přinášelo výkladové problémy.
    Zobrazit v textu
  • Řízení o návrhu na zrušení právního předpisu ve smyslu § 74 zákona o Ústavním soudu je řízením akcesorickým, jestliže tedy samotná ústavní stížnost není způsobilá věcného projednání, jako v tomto případě, odpadá tím současně i základní podmínka pro projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, případně jeho jednotlivých ustanovení (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 10. 1995 sp. zn. III. ÚS 101/95 , publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 4, usnesení č. 22, str. 351).
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě, složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti paní B. Z., právně zastoupené advokátem JUDr. Jiřím Králíkem, Labská louka 650, Hradec Králové, proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 1. 2012 č.j. 535115016 spojené s návrhem na zrušení části zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a části vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2011 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Výrok

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

I. Ústavnímu soudu byl dne 7. 2. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí orgánu státní moci. Své podání spojila stěžovatelka s návrhem na zrušení části právního předpisu.

II. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení došlo od lednové splátky 2012 k úpravě stěžovatelce vypláceného důchodu. Tato nicméně dospěla k závěru, že jí byl důchod za měsíc leden zkrácen více než o 129 Kč,- a to z důvodu tvrzené legislativní chyby. Stěžovatelka se domnívá, že stížnost svým významem podstatně přesahuje její vlastní zájmy, neboť se týká většího počtu občanů. Vzhledem k tomu, že byla podána do jednoho roku od doručení naříkaného rozhodnutí, je tak, dle mínění stěžovatelky, možné aplikovat ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a předmětnou ústavní stížnost projednat, ač nebyly využity všechny opravné prostředky.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Z přiložených listin je zřejmé, že stěžovatelka v souladu s poučením České správy sociálního zabezpečení podala námitky proti naříkanému rozhodnutí a má tedy zřejmě za to, že jsou zde dány efektivní opravné prostředky, které může k ochraně svých práv využít. Jakmile Česká správa sociálního zabezpečení o vznesených námitkách rozhodne, musí své rozhodnutí náležitě odůvodnit a se vznesenými námitkami se vypořádat. Za současného stavu věci by jakýkoli zásah ze strany Ústavního soudu byl předčasný.

K aplikaci ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu je nutno uvést, že toto ustanovení musí být s ohledem na princip subsidiarity ústavní stížnosti vykládáno značně restriktivně, přičemž z aplikační praxe není zřejmé, že by stěžovatelem napadené ustanovení přinášelo výkladové problémy.

Řízení o návrhu na zrušení právního předpisu ve smyslu § 74 zákona o Ústavním soudu je řízením akcesorickým, jestliže tedy samotná ústavní stížnost není způsobilá věcného projednání, jako v tomto případě, odpadá tím současně i základní podmínka pro projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, případně jeho jednotlivých ustanovení (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 10. 1995 sp. zn. III. ÚS 101/95, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 4, usnesení č. 22, str. 351). Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, sdílí její osud i s ní spojený návrh na zrušení právního předpisu.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost a návrh s ní spojený odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) a § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2012

Vlasta Formánková, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací