Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti J. H., zastoupeného JUDr. Janem Šimkem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. května 2000, sp. zn. 9 To 216/2000, takto:
Výrok
Řízení ve věci ústavní stížnost se zastavuje.
Odůvodnění
Dne 11. srpna 2000 se na Ústavní soud svým podáním, označeným jako ústavní stížnost, obrátil stěžovatel s návrhem na zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, neboť se domníval, že rozhodnutí o jeho vině bylo učiněno na základě neúplných důkazů, vzhledem ke splnění veškerých předpokladů k zahájení řízení ve věci dle ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").
K věci bylo vyžádáno vyjádření účastníka - Krajského soudu v Praze, a současně byl vyžádán spis od nalézacího soudu. Po doručení požadovaných podkladů je začal Ústavní soud studovat.
Dne 13. října 2000 bylo Ústavnímu soudu doručeno právním zástupcem stěžovatele rozhodnutí o zpětvzetí ústavní stížnosti.
S ohledem na dispoziční právo stěžovatele zakotvené v ustanovení § 77 zákona Ústavní soud řízení ve věci ústavní stížnosti zastavil. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 20. 10. 2000
JUDr. Vladimír Čermák předseda senátu