ÚS 547/06
Ústavní soud rozhodl dne 23. srpna 2006 ve věci ústavní stížnosti J. U., zastoupeného Mgr. Pavlou Zámečníkovou, advokátkou, AK Příkop 8, [PSČ obec], proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2004, čj. 7 To 402/2004-235, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 7. 2004, sp. zn. 9 T 19/2004, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním ze dne 19. 7. 2006, jež bylo osobně doručeno Ústavnímu soudu dne 18. 8. 2006 a které bylo označeno jako ústavní stížnost (v textu pak jako zdůvodnění ústavní stížnosti z 18. 11. 2005), navrhoval stěžovatel kasaci shora uvedených rozhodnutí obecných soudů.
V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že naříkané usnesení Krajského soudu v Brně bylo mu doručeno 17. 12. 2004. Dále připomenul, že proti naříkaným rozhodnutím podal ústavní stížnost již dne 21. 11. 2005.
Ústavní soud nemá důvodu zpochybňovat stěžovatelovo tvrzení stran data doručení stěžovaného rozhodnutí odvolacího soudu. Z vlastního spisu I. ÚS 652/05 pak ověřil, že stěžovatel vskutku nyní napadená rozhodnutí již jedenkráte ústavní stížností navrhl zrušit; tato jeho prvá ústavní stížnost byla pro neodstranění vad návrhu odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 11. 1. 2006.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "zákon o Ústavním soudu") lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Z obsahu ústavní stížnosti samotné jednoznačně se podává, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Ke lhůtě shora uvedené nutno v souladu se stabilizovanou judikaturou Ústavního soudu vzhledem k žádosti stěžovatele o prominutí jejího zmeškání uvést, že jde o zákonnou lhůtu, jejíž zmeškání Ústavní soud vázaný zákonem o Ústavní soudu (srov. čl. 88 odst. 2 Ústavy) odpustit nemůže.
Z uvedeného důvodu bylo nutno ústavní stížnost, jakožto návrh podaný po lhůtě zákonem stanovené, odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Vzhledem k tomuto rozhodnutí nevyžadoval Ústavní soud od zástupkyně stěžovatele předložení plné moci, která patrně nedopatřením nebyla k ústavní stížnosti připojena.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2006
Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj