ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu R. V., zastoupeného JUDr. B. G., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. července 1999, sp. zn. 18 Co 105/99, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 21. října 1998, sp. zn. 3 C 274/96, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 12. listopadu 1999 obdržel Ústavní soud zásilku v obchodním papírovém sáčku, která obsahovala návrh JUDr. B. G. proti usnesení Nejvyššího soudu ČR, k němuž bylo připojeno dalších pět návrhů, v nichž JUDr. B. G. vystupoval jako právní zástupce. Jedním z návrhů byl i návrh shora uvedeného R. V., který však vykazoval nedostatky podání dle ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Konkrétně se jednalo o absenci zvláštní plné moci (§ 29 - §31 zákona), a samostatnost ústavní stížnosti, neboť hromadnou ústavní stížnost zákon nezná. Z důvodu odstranění vad podání byl právní zástupce navrhovatele vyzván, aby zaslal Ústavnímu soudu požadované doklady ve stavu a ve formě, která bude odpovídat významu řízení před Ústavním soudem. Dopisem ze dne 19. listopadu 1999, doručeným právnímu zástupci 23. listopadu 1999, byla stanovena lhůta v trvání 7 dnů. Jelikož ve stanovené lhůtě právní zástupce vady návrhu neodstranil s poukazem na to, že plnou moc již zaslal s původním hromadným návrhem a novou plnou moc bude moci Ústavnímu soudu doručit až v okamžiku, kdy se mu podaří kontaktovat svého klienta, což může trvat nejméně jeden měsíc, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh odmítnout pro neodstranění vad podání dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. a) zákona. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 2. prosince 1999 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj