Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Z. P., právně zastoupeného Mgr. Lenkou Zajícovou, advokátkou se sídlem [adresa] směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2010, č.j. 63 T 14/2009-584, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. května 2010, sp. zn. 10 To 34/2010, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel svým podáním brojil proti napadeným rozhodnutím, jimiž mělo dojít ke zkrácení v jeho právu na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Lhůtu k podání pak zjevně odvodil od doručení rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti České republiky o jeho podnětu k podání mimořádného opravného prostředku - stížnosti pro porušení zákona. Ministr jeho podnětu nevyhověl, o čemž byl navrhovatel zpraven dopisem ze dne 23. prosince 2010. Kopii dopisu přiložil k podání, neboť ji považoval ze poslední procesní prostředek k ochraně práv, který mu zákon přiznává (§ 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"),. Ústavní soud si vyžádal kopie doručenek usnesení Vrchního soudu v Praze, z nichž plyne, že navrhovateli bylo rozhodnutí doručeno dne 16. července 2007, jeho tehdejšímu právnímu zástupci pak dne 19. července 2010. Tímto dnem tedy započala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti, která marně uplynula v pátek 17. září 2010, neboť navrhovatel své podání předal k poštovní přepravě teprve dne 21. února 2011.
Podle § 73 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práv stěžovateli (navrhovateli) poskytuje. Takovým procesním prostředkem však není stížnost pro porušení zákona. Tento procesní nástroj je zákonem přiznán výhradně ministru spravedlnosti, který je jediný, podle ustanovení § 266 trestního řádu, kdo je oprávněn předložit stížnost pro porušení zákona Nejvyššímu soudu. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, zákon jej však neposkytuje navrhovateli. Ze samotného podání podnětu pak není možno vyvozovat žádné právní důsledky. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po zákonem o Ústavnímu soudu stanovené lhůtě pro jeho podání. Proto Ústavní soud rozhodnul jak je ve výroku uvedeno. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. března 2011
JUDr. Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka