ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. N., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. listopadu 1999, sp. zn. 4 To 482/1999, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 2. září 1998, sp. zn. 2 T 223/98,
takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Dne 24. listopadu 1999 obdržel Ústavní soud podání, ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), označené jako ústavní stížnost, kterou stěžovatel napadl uvedená rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že si byl vědom nezbytnosti kvalifikovaného podání ústavní stížnosti a právního zastoupení před Ústavním soudem, zaslal podání a podklady předem pro zachování zákonné lhůty a zároveň požádal o stanovení přiměřené lhůty pro odstranění vad podání. Dopisem ze dne 30. listopadu 1999, doručeným stěžovateli 2. prosince 1999, mu byla stanovena lhůta k odstranění vad podání v trvání 28 dnů ode dne doručení dopisu, dle § 41 lit. b) zákona. S ohledem na období, na které konec takto stanovené lhůty připadal, rozhodl se Ústavní soud posečkat s následným rozhodnutím. Vady podání nebyly stěžovatelem, popřípadě jeho právním zástupcem, odstraněny ani během měsíce ledna 2000, a proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 lit a) zákona. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 1. února 2000 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj