Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou ve věci ústavní stížnosti Ing. J. A., zastoupeného JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti nezákonnému postupu, průtahům v řízení vedenému před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 10 T 3/2003, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 5. 9. 2005 podle ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal vydání nálezu, kterým Ústavní soud zakáže Krajskému soudu v Brně pokračovat v porušování jeho ústavně zaručeného práva podle čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 1 odst. 1 a čl. 4 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") tím, že ve věci tohoto soudu sp. zn. 10 T 3/2003 zůstane i nadále nečinný, dále přikáže, aby Krajský soud v Brně bez průtahů postupem podle trestního řádu, zejména ustanovení § 11 odst. 1 písm. j), uvedl stav řízení do souladu s Ústavou a mezinárodními smlouvami a jeho trestní stíhání v souladu s citovaným ustanovením zastavil. Stěžovatel rovněž uvedl, že v mezidobí byl pravomocně odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 1 T 8/2001 a převeden do výkonu trestu, ve kterém se bude nacházet do doby, než bude rozhodnuto o jeho dovolání podanému proti uvedenému rozsudku.
Ústavní soud se nejprve zabýval formálními náležitostmi ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3).
K posouzení přípustnosti ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis Krajského soudu v Brně sp. zn. 10 T 3/2003 a vyzval stěžovatele k prokázání skutečnosti, zda před podáním ústavní stížnosti postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), (dále jen "zákon č. 6/2002 Sb.")
Podle ustanovení § 164 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., fyzické a právnické osoby jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, mimo jiné jde-li o průtahy v řízení. Podle ustanovení § 172 citovaného zákona orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena, může podle ustanovení § 174a odst. 1 cit. zákona podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.
Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 10 T 3/2003 i ze sdělení stěžovatele ze dne 23. 6. 2006, stěžovatel pouze podáními doručenými krajskému soudu dne 8. 6. 2005 a 5. 9. 2005 podal návrh na zastavení trestního stíhání (č. listu 2697 a 2699) a podáním doručeným dne 25. 3. 2005 podal své návrhy pokud se týká důkazního řízení a vyjádření nesouhlasu se čtením důkazů (č. listu 2662) s tím, že další kroky neučinil.
Za tohoto stavu věci, kdy stěžovatel neprokázal, že by řádným způsobem využil svého práva k podání stížnosti dle zákona č. 6/2002 Sb., konkrétně podání stížnosti na průtahy v řízení podle § 172 a návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a, nevyčerpal tak všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Soudkyně zpravodajka proto ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítla.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. června 2006
Vlasta Formánková soudkyně zpravodajka