Výrok
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byl dne 26. 9. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 7. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1095/2006, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 9. 2005, sp. zn. 10 Co 505/2005, rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 3 C 12/2004. Stejně tak se stěžovatel domáhal odkladu výkonu blíže neurčeného rozhodnutí. Vzhledem k okolnostem případu Ústavní soud stěžovatele nevyzýval, aby tuto vadu odstranil. Výše uvedenými rozhodnutími mělo dojít k zásahu do základních práv stěžovatele, jež jsou mu garantována čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stejně tak mělo dojít k porušení čl. 90, čl. 101 odst. 3 a 101 odst. 4 Ústavy ČR. II.
Ústavní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. K tomu konstatuje, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení lhůty k jejímu podání. Dle ustanovení § 72 odst. 3, odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Předmětná ústavní stížnost byla doručena Ústavnímu soudu dne 26. 9. 2006 s tím, že k poštovní přepravě byla dána dne 25. 9. 2006. Za účelem ověření zachování lhůty k podání ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal fotokopii doručenky usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 7. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1095/2006, z níž vyplývá, že citované rozhodnutí bylo doručeno stěžovateli dne 24. 7. 2006. Lhůta pro podání ústavní stížnosti tak začala plynout následující den, tj. 25. 7. 2006 a skončila v pátek 22. 9. 2006, přičemž stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě teprve v pondělí 25. 9. 2006. S ohledem na výše uvedené nezbylo Ústavnímu soudu, než předmětnou ústavní stížnost odmítnout pro opožděnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Návrh na odklad vykonatelnosti sdílí osud ústavní stížnosti. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2006
Michaela Židlická soudce zpravodaj