Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti prof. ing. M. K., CSc., zastoupeného Mgr. ing. M. S., advokátem, proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze 3.8.2000 č.j. 4 Cmo 388/2000-92 a Krajského obchodního soudu v Brně z 21.7.1997 č.j. 5 Sm 793/95-30 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Usnesením Ústavního soudu ze dne 16.11.2000, č.j. IV. ÚS 632/2000-6 bylo přerušeno řízení v uvedené věci neboť proti napadenému usnesení bylo podáno dovolání. Podle zjištění Ústavního soudu rozhodl o dovolání Nejvyšší soud usnesením z 9.10.2002 č.j. 29 Cdo 2893/2000-167 ve znění opravného usnesení z 27.11.2002 tak, že usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze 3.8.2000 č.j. 4 Cmo 388/2000-92 zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení, čímž odpadl předmět ústavní stížnosti. Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, je-li návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť návrh směřuje proti zrušenému rozhodnutí. Za tohoto stavu věci nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. března 2003
JUDr. Miloš Holeček soudce zpravodaj