Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti A. H., bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2002, čj. 8 Co 593/2002-297, spojené s návrhem na zrušení § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Výrok
Ústavní stížnost a návrh se odmítají.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu bylo dne 10. 10. 2002 doručeno podání označené jako "Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2002, čj. 8 Co 593/2002-297". Vzhledem k tomu, že podání nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byla stěžovatelka přípisem ze dne 16. 10. 2002 poučena o způsobu a podmínkách pro řízení před Ústavním soudem, a zejména upozorněna na povinnost právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. K odstranění vad návrhu, tj. k zaslání plné moci a advokátem sepsaného návrhu v potřebném počtu vyhotovení, jí byla stanovena lhůta do 6. 11. 2002.
Na výzvu Ústavního soudu reagovala stěžovatelka dopisem ze dne 29. 10. 2002, v němž uvedla, že si nepřeje být zastoupena žádným advokátem. Ústavnímu soudu vytkla, že vadně posoudil ust. § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Citované ustanovení označila za korupční, porušující specifikovaná ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Ústavy České republiky. Odmítnutím ústavní stížnosti by dle jejího názoru Ústavní soud sám porušil Ústavu. Závěrem navrhla, aby Ústavní soud zrušil ust. § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní soud především konstatuje, že podle čl. 88 odst. 2 Ústavy je zákonem, který stanoví pravidla řízení před ním, vázán. Dále je nucen konstatovat, že do dnešního dne stěžovatelka přes výzvu neodstranila vady podání ve lhůtě k tomu určené, a proto mu nezbylo než oba návrhy podle ust. § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, z důvodů uvedených v § 43 odst. 1 písm. a) a d) cit. zákona, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 30. ledna 2003 JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu