Ústavní soud České republiky rozhodl dne 26. května 1994 ve věci ústavní stížnosti R. F., proti rozhodnutím Okresního soudu v Senici a Krajského soudu v Bratislavě, takto:
Výrok
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti brojí proti rozhodnutím Okresního soudu v Senici a Krajského soudu v Bratislavě z roku 1988, tedy proti zásahu veřejné moci, který nelze podřadit pod ustanovení § 145 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Podle citovaného ustanovení lze podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu do 60 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 7. 1993, jen proti takovému zásahu orgánu veřejné moci České republiky nebo České a Slovenské Federativní republiky v oboru působnosti, kterou podle ústavních a jiných zákonů od 1. ledna 1993 převzaly orgány České republiky, k němuž došlo před 1. lednem 1993 a jestliže lhůta pro podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu ČSFR, stanovená v § 55 odst. 3 zákona č. 491/1991 Sb. započala po 2. listopadu 1992.
Protože ústavní stížnost nesměřuje proti zásahu orgánu veřejné moci uvedenému v cit. odst. 1 § 145, nezbylo Ústavnímu soudu než řízení podle § 145 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. zastavit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 26. května 1994
doc. JUDr. Vladimír Čermák předseda senátu