IV. ÚS 70/2000

Odůvodnění

Stěžovatel se svou ústavní stížností, Ústavnímu soudu došlou dne 3. 2. 2000, poštovnímu úřadu k přepravě podanou dne 2. 2. 2000, domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Praze, jímž byl ve výroku ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha - západ ze dne 3. 6. 1998, čj. 3 C 20/93-104, kterým tento soud zamítl žalobu stěžovatele na určení, že je vlastníkem ideální poloviny tam označených pozemků. směřující proti jeho švagrové M. M. Jak Ústavní soud zjistil dotazem u Okresního soudu Praha - západ, bylo právnímu zástupci stěžovatele rozhodnutí soudu II. stupně - Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 1999, sp. zn. 26 Co 563/98, doručeno dne l. 6. 1999. Tímto dnem počala stěžovateli běžet 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti proti uvedenému rozhodnutí, a jestliže tedy, jak shora uvedeno, byla podána teprve dne 2. 2. 2000, stalo se tak po uplynutí lhůty pro její podání zákonem stanovené, a proto byla tato stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

Aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, jehož se zřejmě stěžovatel poukazem na podané dovolání, o němž zatíral nebylo rozhodnuto, dovolává, v daném případě není namístě. Jeho použití přichází totiž v úvahu pouze v těch případech, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje, tak tomu však v daném případě není, nehledě k tonul, že za situace, kdy předmětem předchozího řízení byl spor o určení vlastnictví k pozemku, jehož výsledek se dotýká pouze účastníků řízení, nelze dovozovat přesah vlastních zájmů stěžovatele ve smyslu uvedeného ustanovení.

2 IV. ÚS 70/2000

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. března 2000

JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj