Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele A. F., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. ledna 2021 č. j. 4 As 228/2018-66, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 3. 2021, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí.
2. Toto podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]; zejména z něj nebyla patrná ústavněprávní argumentace pro řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel rovněž nepředložil plnou moc pro zastupování před Ústavním soudem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu).
3. Jeho podání tedy vykazovalo takové vady, pro které by je jako ústavní stížnost nebylo možno podle zákona o Ústavním soudu projednat. Stěžovatel byl dopisem, který mu byl doručen do jeho vlastních rukou dne 3. 4. 2021, vyzván k jejich odstranění.
4. Stěžovatel svým přípisem ze dne 28. 4. 2021 požádal o prodloužení lhůty k odstranění formálních vad ústavní stížnosti a požádal o ustanovení advokáta ex offo.
5. Soudce zpravodaj přípisem ze dne 28. 4. 2021, který byl stěžovateli doručen do jeho vlastních rukou dne 30. 4. 2021, opakovaně stěžovateli sdělil, že Ústavní soud podle pravomocí, které jsou mu svěřeny jak Ústavou České republiky, tak zákonem o Ústavním soudu, není oprávněn poskytovat stěžovateli právní služby ani přidělovat (ustanovovat) advokáta a odkázal ho ve věci možného přidělení advokáta na Českou advokátní komoru. Lhůtu k odstranění formálních vad ústavní stížnosti mu prodloužil do 4. 6. 2021 s tím, že jej výslovně upozornil, že neodstraní-li vady podání ani v takto prodloužené lhůtě, bude jeho podání bez dalšího odmítnuto [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
6. Stěžovatel Ústavnímu soudu následně sdělil, že přesto, že to zákon o Ústavním soudu nepřipouští, nezbývá mu, než "se zastupovat sám za sebe".
7. Vzhledem k tomu, že uvedené nedostatky [zejména nepředložení plné moci pro zastupování před Ústavním soudem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu)] nebyly ve stanovené lhůtě (a ani k dnešnímu dni) odstraněny, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. června 2021
Jan Filip v. r. soudce zpravodaj