IV. ÚS 729/05

Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 11. 11. 2005 stěžovatel napadl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 10. 2002, č. j. 10 C 70/2000-185, kterým byla zamítnuta jeho žaloba, kterou se domáhal určení, že ukončení pracovního poměru stěžovatele dne 4. 12. 1963 bylo neplatným právním úkonem ve smyslu ustanovení § 21 zákona č. 87/1991 Sb.

Doručené podání nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti podle ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť nebylo podáno v potřebném počtu stejnopisů (§ 34 odst. 2) a nebyla k němu přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva (§ 72 odst. 6).

Stěžovatel byl Ústavním soudem vyzván dopisem ze dne 22. 11. 2005, který mu byl doručen dne 24. 11. 2005, k odstranění vad podání. Vytýkané vady podání stěžovatel odstranil přípisy doručenými Ústavnímu soudu dne 9. 12. 2005 a 19. 12. 2005.

Ústavní stížnost je podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3). Jak Ústavní soud zjistil z předloženého usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2005, č. j. 21 Cdo 2439/2004-286, bylo dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2003, č. j. 22 Co 24/2003-209, kterým Městský soud v Praze, jako soud odvolací, potvrdil na základě odvolání stěžovatele rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, který je napaden ústavní stížností, odmítnuto podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. Důvodem odmítnutí byla skutečnost, že stěžovatel v podaném dovolání neuvedl údaje o tom, z jakých důvodů rozhodnutí odvolacího soudu napadá, lhůta stanovená soudem I. stupně k jejich doplnění marně uplynula a tím stěžovatel neumožnil, aby mohl dovolací soud napadený rozsudek z hlediska jeho správnosti přezkoumat (§ 241a o. s. ř. ).

Stěžovatel tak vlastní nečinností způsobil, že v jeho právní věci nebyly vyčerpány všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, jak to má na mysli ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost je tak nepřípustná.

Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že ústavní stížnost byla podána patrně i opožděně (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), neboť jak stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2005, č. j. 21 Cdo 2439/2004-286, bylo doručeno dne 15. 7. 2005 a lhůta k podání ústavní stížnosti 60 dnů tak uplynula dnem 13. 9. 2005. Ústavní stížnost byla pak podána (svěřením k poštovní přepravě) Ústavnímu soudu až dne 10. 11. 2005. Z důvodu odmítnutí ústavní stížnosti pro její nepřípustnost Ústavní soud lhůtu k podání ústavní stížnosti neověřoval.

Současně Ústavní soud ani nepokládal z důvodů shora uvedených za potřebné vyzývat stěžovatele k odstranění vady podání spočívající ve skutečnosti, že stěžovatel ústavní stížností napadl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 10. 2002, č. j. 10 C 70/2002-185, který je rozhodnutím soudu v I. stupni a nenapadl již další rozhodnutí soudu odvolacího ve věci samé, tj. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2003, č. j. 22 Co 24/2003-209, jako řádný opravný prostředek (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Na základě výše uvedených skutečností soudkyně zpravodajka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako návrh nepřípustný odmítla.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 14. června 2006

Vlasta Formánková soudkyně zpravodajka

Odůvodnění

Ve shora označení věci rozhodl Ústavní soud usnesením č.j. IV. ÚS 729/05-9, které bylo vydáno dne 14. června 2006. Při kontrole ukončených spisů za II. čtvrtletí 2006 Ústavní soud posléze v tomto usnesení zjistil chybu, a to v uvedení nesprávného čísla jednacího napadeného rozhodnutí. Proto Ústavní soud tento nedostatek opravil postupem podle § 63 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, § 167 odst. 2 a § 164 občanského soudního řádu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28.června 2006

Vlasta Formánková soudkyně zpravodajka