IV. ÚS 847/10

Odůvodnění

V řízení o ústavní stížnosti, zahájeném podáním stěžovatele P. C. datovaném dnem 23. 3. 2010, vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce zpravodaje Pavla Rychetského, kterou obšírně odůvodnil rozličnými tvrzeními o jeho "komunistické" minulosti a přetrvávající spjatosti s jejími strukturami, včetně "ruských tajných služeb" a pod. Jelikož se stěžovatel identifikuje naopak s obětí komunistické totality, již má Pavel Rychetský podle jeho názoru představovat, je přesvědčen, že "nemůže nebýt v jeho věci podjatý".

K této námitce uvedl soudce Pavel Rychetský, že je "natolik urážlivá", že "přivítá", bude-li z projednávání věci vyloučen.

Podle § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci mimo jiné tehdy, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu subjektivní hledisko účastníků řízení, resp. v něm působícího soudce je sice relevantním podnětem pro rozhodování o jeho eventuální podjatosti, výsledný úsudek se však musí odbývat výlučně na základě hledisek objektivních, resp. věcného rozboru skutečností, které k pochybnostem o nepodjatosti soudce mohou vést, včetně - a to je v dané věci určující - hodnocení, jak se jeví navenek.

Ačkoli zde není objektivních okolností, zejména se zřetelem k "povinnosti" soudce být nestranný, jež by svědčily pro jeho vyloučení z projednávání věci, přesto lze mít za přiléhavé, aby soudce Pavel Rychetský ve věci nerozhodoval, neboť ve vztahu ke stěžovatelem vyjádřenému (hrubě hanlivému) hodnocení jeho osoby by mohly být - ač jen "jevově" - nastoleny pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Jinak řečeno, je namístě se přiklonit k úsudku, že zde existuje zákonem předpokládaný kvalifikovaný "poměr" soudce a účastníka řízení, který má potenciál založit důvod, aby byl z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen.

Proto Ústavní soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2010

Vladimír Kůrka v. r. předseda senátu

Odůvodnění

Stěžovatel byl přípisem Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2010 doručeným mu v úterý dne 6. 4. 2010 vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě dvou týdnů. V podrobném poučení bylo stěžovateli vysvětleno, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem a že sama ústavní stížnost musí být advokátem sepsána. Stěžovateli bylo též připomenuto, že byl v předchozích řízeních vedených z jeho podnětů před Ústavním soudem několikráte dostatečně poučen o nutnosti zastoupení advokátem a výslovně sděleno, že neodstraní-li vady ústavní stížnosti v určené lhůtě, bude Ústavní soud nucen jeho návrh odmítnout.

Lhůta stěžovateli poskytnutá skončila v úterý dne 20. 4. 2010.

Dne 22. 4. 2010 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání datované dnem 21. 4. 2010 (podané téhož dne k poštovní přepravě), jímž stěžovatelem zvolený advokát Mgr. J. P. požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu do 31. 5. 2010. Přílohou tohoto podání byla plná moc ze dne 21. 4. 2010.

Z uvedeného je patrno, že lhůta k odstranění vad návrhu uplynula marně. K jejímu prodloužení neshledal Ústavní soud žádného důvodu, neboť stěžovatel byl - jak již uvedeno - v předcházejících řízeních jím vyvolaných i v tomto řízení důkladně informován o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby byl v řízení o ní advokátem také zastoupen.

Ústavní soud proto rozhodl v intencích ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 11. května 2010

Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj