Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost

Spisová značka

IV. ÚS 86/06

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 6. 3. 2006Zpravodaj: Holländer PavelTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2006:4.US.86.06
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí souduPodání: 17. 2. 2006

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl dne 6. března 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele P. K., zastoupeného JUDr. Ilonou Schöberovou, advokátkou se sídlem 17. listopadu 1, [PSČ obec], o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. října 2005 sp. zn. 7 To 214/2005 a rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 12. ledna 2005 sp. zn. 3 T 258/2004, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

S poukazem na porušení svých ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 11, čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci, přičemž, jakkoliv nerozporuje skutkový stav jimi zjištěný, tvrdil, že své jednání nehodnotí jako naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu vymezeného v § 249a odst. 2 tr. zák. a dále namítal, že toto jednání mělo být posouzeno především pod aspektem pohledu občanskoprávního, když trestní represi třeba chápat jako ultima ratio (v této souvislosti poukázal na nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. 469/02 a II. ÚS 372/03). Dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Namítá-li stěžovatel nesprávné právní posouzení jeho věci výtkou tvrzeného nenaplnění podmínek trestní odpovědnosti, nutno k obsahu této argumentace konstatovat, že nevyužil možnosti podat dovolání ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Ústavní soud, vycházeje ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a obsahu námitek stěžovatele, nemohl se za tohoto procesního stavu návrhem věcně zabývat, pročež došlo ve shodě se zákonným příkazem k jeho odmítnutí, jak se z výroku usnesení podává [§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. března 2006

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací