Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)

Spisová značka

IV. ÚS 9/04

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 22. 3. 2004Zpravodaj: Varvařovský PavelTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2004:4.US.9.04
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí souduPodání: 9. 1. 2004Předmět řízení: hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí

Související judikatura

  • Cituje:30 Cdo 513/2004

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti L.P., právně zastoupeného advokátkou JUDr. A.P., směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. října 2003, sp. zn. 54 Co 191/2003, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Dne 9. ledna 2004 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí odvolacího soudu. V rámci předběžných úkonů, zahrnujících posouzení obsahové a formální stránky ústavní stížnosti a opatření vyjádření účastníků řízení, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel současně, dne 9. ledna 2004, podal v téže věci rovněž i dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, u něhož aktuálně dovolací řízení pod sp. zn. 30 Cdo 513/2004 probíhá . Je evidentní, že oba návrhy nemohou být projednávány současně.

Protože obecně se v minulosti, kdy byly podávány ústavní stížnosti souběžně s dovoláním, de facto z opatrnosti, v obavě z marného uplynutí lhůty dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), jednalo o poměrně frekventovanou praxi, přijalo plénum Ústavního soudu s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99 závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, a to bez ohledu na to, jak o něm bude rozhodnuto. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Výjimkou je pouze obnova řízení na kterou se tento postup nevztahuje. Tyto závěry byly publikovány formou sdělení Ústavního soudu pod č. 32 / 2003 Sb.

S ohledem na tento závěr a na skutečnost, že stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností mimo jakoukoli pochybnost i dovolání, je nutno ústavní stížnost hodnotit jako podanou předčasně, a proto ji Ústavní soud ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona posoudil jako podání nepřípustné a jako takovou ji dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona odmítl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není, dle ustanovení § 43 odst. 3 zákona, odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2004

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací