Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Baxy a Josefa Fialy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Pavly Skrutkové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. ledna 2023 č. j. 30 Cdo 3220/2022-162, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2022 č. j. 68 Co 112/2022-103 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. února 2022 č. j. 46 C 209/2021-73, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 934/23, a ústavní stížnosti stěžovatele MUDr. Jaroslava Vojtíška, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2023 č. j. 15 Co 10/2022-193 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. října 2021 č. j. 20 C 153/2020-96, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1435/23, obou zastoupených Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou, sídlem Národní 973/41, Praha 1 - Staré Město, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnosti vedené pod spisovými značkami IV. ÚS 934/23 a IV. ÚS 1435/23 se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod spisovou značkou IV. ÚS 934/23.
Odůvodnění
1. Ústavní soud obdržel v záhlaví uvedené ústavní stížnosti, kterými se stěžovatelé domáhají zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená základní práva a svobody, zejména právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků.
3. Uvedené ústavní stížnosti tyto požadavky splňují. V obou věcech jde o tvrzený nárok stěžovatelů na náhradu nemajetkové újmy způsobené postupem vedlejší účastnice podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který byl novelizován zákonem č. 14/2017 Sb. a zákonem č. 112/2018 Sb. do znění, jehož některá ustanovení byla nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 38/17 (N 22/98 SbNU 257; 149/2020 Sb.) uplynutím dne 31. 12. 2020 zrušena. Na základě zrušené právní úpravy byly zveřejňovány osobní údaje stěžovatelů z důvodu jejich postavení jako veřejných funkcionářů, čímž měla být porušena jejich ústavně zaručená práva. Argumentace stěžovatelů je v obou ústavních stížnostech vzhledem k obdobným předmětům řízení a skutkovému stavu podobná. Oba stěžovatelé jsou nadto zastoupeni stejnou advokátkou.
4. Ke stejnému postupu přistoupil Ústavní soud již v minulosti, když několika svými usneseními spojil více než dvě desítky obdobných ústavních stížností proti rozsudkům městského soudu ve věci náhrady nemajetkové újmy způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem vedlejší účastnice, a to k řízení vedenému pod sp. zn. IV. ÚS 579/22. Posléze přistoupil k témuž postupu i v řízeních o dalších obdobných ústavních stížnostech (viz např. usnesení ze dne 20. 12. 2022, jímž došlo ke spojení deseti věcí k věci sp. zn. IV. ÚS 3092/22; veřejně dostupné na https://nalus.usoud.cz).
5. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí proto Ústavní soud rozhodl, že řízení o ústavních stížnostech uvedených ve výroku tohoto usnesení se spojují ke společnému projednání, a nadále budou vedeny pod sp. zn. IV. ÚS 934/23.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 2023
Radovan Suchánek, v. r. předseda senátu