Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 12. května 2011 ve věci navrhovatelky M. B., o návrhu ze dne 30. března 2011, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 31. března 2011 obdržel Ústavní soud podání, jímž navrhovatelka napadla rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2010 sp. zn. 5 To 89/2010 a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. srpna 2010 sp. zn. 48 T 6/2009. Tvrdila, že těmito rozhodnutími bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených práv.
Ústavní soud vyzval navrhovatelku k odstranění vad podání, k čemuž poskytl příslušné poučení (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, 3, 5, 6 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a to i stran důsledků neodstranění vad ve lhůtě určené [§ 43 odst. 1 písm. a) cit. zákona]. K odstranění vad návrhu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení výzvy. Výzva byla navrhovatelce dle "doručenky do vlastních rukou" doručena dne 6. dubna 2011. Navrhovatelka vady návrhu ve lhůtě jí stanovené neodstranila. Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je Ústavní soud povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR), což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů. Pro marné uplynutí lhůty k odstranění vad návrhu Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve shodě se zákonným příkazem rozhodl, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. května 2011
Pavel Holländer soudce zpravodaj