Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost3× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 952/16

Téma · generováno AILhůta žaloby proti zásahu stavebního úřadu

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 27. 9. 2016Zpravodaj: Jirsa JaromírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2016:4.US.952.16.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSSNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 22. 3. 2016Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatelé se bránili proti tomu, že stavební úřad nezahájil řízení o odstranění sousední stavby s fotovoltaickými panely. Nejvyšší správní soud jejich žalobu odmítl jako opožděnou, protože lhůta běžela od doručení sdělení úřadu. Ústavní soud tento závěr potvrdil a ústavní stížnost odmítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Nevyslovení důvodů k zahájení řízení o odstranění stavby je jednorázovým, nikoli trvajícím zásahem. Dvouměsíční lhůta k podání žaloby podle § 84 odst. 1 s. ř. s. proto běží od doručení sdělení o nezahájení řízení. Ústavní soud neshledal tento výklad protiústavním a stížnost odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ústavní soud neshledává nic protiústavního na interpretaci pozitivního práva, jak byla provedena v dané věci.
    Zobrazit v textu
  • Nejvyšší správní soud obsáhle a srozumitelně odůvodnil svůj závěr o opožděnosti žaloby, konstatoval, že tvrzený zásah nelze kvalifikovat jako trvající, nýbrž jako jednorázový, spočívající ve vydání rozhodnutí správního orgánu o tom, že nebude zahajovat řízení o odstranění stavby.
    Zobrazit v textu
  • Dvouměsíční lhůta k podání žaloby podle § 84 odst. 1 s. ř. s. proto počala běžet doručením rozhodnutí (sdělení) o nezahájení správního řízení stěžovatelům dne 10. 5. 2013, resp. 14. 5. 2013, a pokud byla žaloba podána teprve 15. 8. 2014, stalo se tak více než 13 měsíců po marném uplynutí zákonné lhůty.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti 1) J. N. a 2) M. N., zastoupených JUDr. Jiřím Janebou, advokátem se sídlem v [adresa] proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2016, č. j. 1 As 232/2015-44, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 13. 1. 2016, č. j. 1 As 232/2015-44, zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2015, č. j. 30 A 68/2014-95, a sám odmítl pro opožděnost žalobu stěžovatelů, kterou se domáhali vyslovení nezákonného zásahu stavebního úřadu spočívajícího v tom, že neshledal důvody pro zahájení řízení o odstranění stavby - fotovoltaických panelů ze střechy rodinného domu jejich sousedů. Proti rozsudku kasačního soudu se stěžovatelé brání ústavní stížností podanou dne 22. 3. 2016 a navrhují, aby jej Ústavní soud zrušil; namítají zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který spatřují v závěru o opožděnosti žaloby.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelé jsou v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupeni advokátem. Stížnost rovněž není nepřípustná podle § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Pro přezkum je určující výhradně dodržení ústavního rámce rozhodovací činnosti obecných soudů. Ústavní soud neshledává nic protiústavního na interpretaci pozitivního práva, jak byla provedena v dané věci. Nejvyšší správní soud obsáhle a srozumitelně odůvodnil svůj závěr o opožděnosti žaloby, konstatoval, že tvrzený zásah nelze kvalifikovat jako trvající, nýbrž jako jednorázový, spočívající ve vydání rozhodnutí správního orgánu o tom, že nebude zahajovat řízení o odstranění stavby. Dvouměsíční lhůta k podání žaloby podle § 84 odst. 1 s. ř. s. proto počala běžet doručením rozhodnutí (sdělení) o nezahájení správního řízení stěžovatelům dne 10. 5. 2013, resp. 14. 5. 2013, a pokud byla žaloba podána teprve 15. 8. 2014, stalo se tak více než 13 měsíců po marném uplynutí zákonné lhůty. Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 2016

Jaromír Jirsa v. r. předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací