Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele3× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 973/21

Téma · generováno AIOprávnění opatrovníka podat ústavní stížnost

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 20. 4. 2021Zpravodaj: Fiala JosefTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2021:4.US.973.21.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO - nezletilýDotčený orgán: SOUD - VS Praha STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - VSZ PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 13. 4. 2021

Shrnutí · generováno AI

Nezletilého v trestní věci zastupoval opatrovník ustanovený jen pro toto trestní řízení. Tento opatrovník pak podal ústavní stížnost, ale jeho oprávnění se na ni nevztahovalo. Ústavní soud proto stížnost odmítl jako podanou zjevně neoprávněnou osobou.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Opatrovník ustanovený podle § 45 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, pouze pro konkrétní trestní řízení není oprávněn podat jménem nezletilého ústavní stížnost. Takové podání nelze přičítat nezletilému a ústavní stížnost se odmítá podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako návrh osoby zjevně neoprávněné.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Advokát, JUDr. T. S., podal ústavní stížnost jako "opatrovník" stěžovatele, tj. jeho jménem, přičemž z předložených podkladů Ústavní soud zjistil, že byl opatrovníkem jmenován jen pro potřeby specifikovaného trestního řízení, nikoliv pro podání ústavní stížnosti.
    Zobrazit v textu
  • Z těchto důvodů nejsou právní účinky podání ústavní stížnosti "přičitatelné" nezl. S. H., ale jen JUDr. T. S.; ten však nebyl účastníkem řízení, z něhož vzešel napadený rozsudek.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud s ohledem na uvedená zjištění odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele nezl. S. H., zastoupeného JUDr. T. S., advokátem, sídlem [adresa] proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. března 2021 sp. zn. 8 To 16/2021, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") ze dne 6. 1. 2021 č. j. 4 T 9/2020-556 byla, kromě jiného, uložena obžalované M. H. (matce stěžovatele) povinnost zaplatit stěžovateli, jako poškozenému, náhradu nemajetkové újmy ve výši 11 701 465 Kč. Stěžovatele v této trestní věci zastupoval advokát JUDr. T. S., který byl usnesením Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 6. 8. 2020 č. j. 1 KZV 25/2020-47 určen jeho opatrovníkem. Z výroku tohoto usnesení je patrné, že advokát byl určen opatrovníkem podle § 45 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, poškozenému "pro potřeby tohoto trestního řízení ... k výkonu jeho práv, která by jinak byli oprávněni vykonávat jeho zákonní zástupci". Proti rozsudku krajského soudu podala obžalovaná odvolání, na jehož základě Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") rozsudek krajského soudu částečně zrušil, a to ve výroku o povinnosti nahradit nemajetkovou újmu stěžovateli, a stěžovatele odkázal s jeho nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních. Kasační výrok odůvodnil zjištěním, že nemajetkovou újmu stěžovatele tvoří podle odůvodnění rozsudku krajského soudu bolestné ve výši 235 465 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 11 466 000 Kč, avšak krajský soud "ve věci uplatněného nároku na bolestné a nároku na ztížení společenského uplatnění neprovedl žádné dokazování." Toto rozhodnutí vrchního soudu je podle názoru stěžovatelova opatrovníka protiprávní, necitlivé a nespravedlivé.

3. Ústavní soud se předně zabýval splněním procesních předpokladů řízení o ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že posuzovaná ústavní stížnost zákonné předpoklady nesplňuje.

4. Ústavní soud připomíná, že řízení o ústavní stížnosti není pokračováním trestního řízení, nýbrž je samostatným specializovaným řízením, jehož předmětem je přezkum napadených soudních rozhodnutí pouze v rovině porušení základních práv či svobod zaručených ústavním pořádkem. Z toho plyne, že je třeba samostatně posuzovat procesní předpoklady řízení o ústavní stížnosti (zahrnujících i procesní podmínky) a účinky procesních úkonů účastníků.

5. Advokát, JUDr. T. S., podal ústavní stížnost jako "opatrovník" stěžovatele, tj. jeho jménem, přičemž z předložených podkladů Ústavní soud zjistil, že byl opatrovníkem jmenován jen pro potřeby specifikovaného trestního řízení, nikoliv pro podání ústavní stížnosti. Z těchto důvodů nejsou právní účinky podání ústavní stížnosti "přičitatelné" nezl. S. H., ale jen JUDr. T. S.; ten však nebyl účastníkem řízení, z něhož vzešel napadený rozsudek.

6. Ústavní soud s ohledem na uvedená zjištění odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. dubna 2021 Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací