Plný text
ÚS 99/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl ve věci navrhovatelky M.D.,
t a k t o
Ústavní stížnost se odmítá. O d ů v o d n ě n í :
Ústavní soud ČR obdržel dne 4.4.1996 podání navrhovatelky (poštovnímu úřadu pro P., k doručení odevzdané dne 3.4.1996), které nemá náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, z jehož obsahu ve spojení s navrhovatelkou předloženými přílohami lze dovodit, že navrhovatelka nesouhlasí s rozhodnutími obecných soudů, vydaných v řízení o její žalobě proti ing. V.D. na zaplacení částky 88.433,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 4 C 200/91.
Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst.1), a není-li
- 2 - IV. ÚS 99/96
takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ze spisu Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 4 C 200/91, který si ústavní soud připojil, bylo zjištěno, že rozsudkem uvedeného soudu, čj.4 C 200/91-45, ze dne 11.5.1992, byla zamítnuta žaloba navrhovatelky proti ing. V.D. na zaplacení částky 88.433,80 Kč s příslušenstvím. Tento rozsudek byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 10 Co 260/92, ze dne 30.7.1992, jako věcně správný potvrzen a nabyl právní moci dne 10.9.1992. Dovolání navrhovatelky podané proti uvedenému rozsudku Krajského soudu bylo Vrchním soudem v Praze jako opožděné odmítnuto usnesením, sp. zn. 1 Cdo 58/93, ze dne 19.11.1993, které nabylo právní moci 7.12.1993.
Ze spisu Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 7 C 175/94, který si Ústavní soud rovněž vyžádal, bylo dále zjištěno, že navrhovatelka dne 1.11.1994 podala návrh na obnovu řízení, vedeného u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 4 C 200/91. Tento její návrh na povolení obnovy řízení byl usnesením Okresního soudu v Jičíně, čj. 7 C 175/94-22, ze dne 7.6.1995, zamítnut. Také proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením, sp. zn. 37 Co 187/95, ze dne 30.11.1995, tak že napadené usnesení soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dnem 12.1.1996. Nejpozději tímto dnem tedy navrhovatelce ve smyslu shora citovaného ustanovení 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. počala běžet 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula dnem 11. 3. 1996. Jestliže tedy navrhovatelka svůj návrh - ústavní stížnost - podala Ústavnímu soudu teprve 3.4.1996, stalo se tak po uplynutí uvedené zákonné lhůty pro její podání, a proto byl její návrh podle Š 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnut, aniž by soud navrhovatelku vyzýval k odstranění formálních vad jejího podání.
- 3 - IV. ÚS 99/96
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. května 1996
JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj