Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky), Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, jejímž jménem jedná senátor Z. H., zastoupené Stanislavem Balíkem, advokátem se sídlem [adresa] na zrušení 1) slov "s výjimkou finanční náhrady" v § 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 125/2019 Sb. a 2) zákona č. 125/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavnímu soudu byl dne 12. 6. 2019 doručen návrh 19 senátorů, vedený pod sp. zn. Pl. ÚS 10/19, na zrušení 1) slov "s výjimkou finanční náhrady" v § 18a odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 125/2019 Sb., a 2) zákona č. 125/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 125/2019 Sb.").
2. Jak si je navrhovatel vědom, již předtím dne 24. 5. 2019 obdržel Ústavní soud návrh skupiny 45 senátorů, jejímž jménem jedná senátor Ing. P. Š., zastoupené advokátem JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., vedený pod sp. zn. Pl. ÚS 5/19, na zrušení slov "s výjimkou finanční náhrady" v § 18a odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů, eventuálně na zrušení zákona č. 125/2019 Sb.
3. Podle § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je návrh na zahájení řízení nepřípustný i v případě, že Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník. Jelikož v době podání návrhu bylo před Ústavním soudem vedeno pod sp. zn. Pl. ÚS 5/19 dosud neskončené řízení o návrhu skupiny senátorů ve stejné věci (viz bod 2 výše), je nyní posuzovaný návrh nepřípustný z důvodu zahájeného řízení (litispendence), pročež jej Ústavní soud dle § 35 odst. 2 a § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
4. V souladu s čl. 1 odst. 2 písm. b) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14, o atrahování působnosti, vyhlášeného jako sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb., přijal Ústavní soud toto rozhodnutí v plénu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. června 2019
Pavel Rychetský v. r. předseda Ústavního soudu