Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Pavla Šámala a Jana Wintra ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti BG Technik cs, a. s., sídlem [adresa] Praha 5, zastoupené JUDr. Valerií Vodičkovou, advokátkou, sídlem [adresa] Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 83/2025-49 ze dne 27. února 2026 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Af 21/2022-145 ze dne 6. března 2025, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a Generálního ředitelství cel, sídlem [adresa] Praha 4, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Soudce Zdeněk Kühn je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod spisovou značkou Pl. ÚS 12/26.
Soudce Martin Smolek je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod spisovou značkou Pl. ÚS 12/26.
Odůvodnění
1. Ústavní soud obdržel dne 27. dubna 2026 ústavní stížnost stěžovatelky podle § 72 zákona o Ústavním soudu, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 83/2025-49 ze dne 27. února 2026 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Af 21/2022-145 ze dne 6. března 2025. Stěžovatelka se domáhá konstatování, že těmito soudními rozhodnutími byla porušena její ústavně zaručená základní práva, a zrušení napadených soudních rozhodnutí. Ústavní soud vede řízení o této ústavní stížnosti pod sp. zn. Pl. ÚS 12/26.
2. Jak Ústavní soud zjistil z ústavní stížnosti a jejích příloh, Krajský soud v Ostravě položil v řízení předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU. Soudní dvůr řízení o ní spojil s řízením o předběžné otázce položené rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 10 Afs 134/2020. Rozhodl o předběžných otázkách rozsudkem ze dne 28. listopadu 2024, BG Technik, spojené věci C-129/23 a C-567/23.
3. V návaznosti na toto zjištění navrhl své vyloučení z projednání a rozhodování věci soudce Martin Smolek, neboť byl v posuzované věci činný v rámci svého předchozího působení v pozici vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie.
4. Své vyloučení z projednání a rozhodování věci navrhl také soudce Zdeněk Kühn. Ve svém vyjádření uvedl, že ústavní stížnost se přímo dotýká věci vedené před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 10 Afs 134/2020, v níž se podílel jako člen senátu na tvorbě předběžné otázky Soudnímu dvoru podané usnesením č. j. 10 Afs 134/2020-114 ze dne 19. ledna 2023. Řízení o ní bylo spojeno k řízení o předběžné otázce položené krajským soudem v nynější věci. Mezi oběma věcmi jsou navíc významné skutkové i právní souvislosti.
5. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle zvláštního pravidla obsaženého v § 36 odst. 2 téhož zákona je pak soudce "též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu."
6. Ústavní soud dospěl k závěru, že v obou případech jsou naplněny podmínky vymezené § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Soudce Martin Smolek byl přímo v této věci činný v řízení před Soudním dvorem. Soudce Zdeněk Kühn byl v přímo související věci činný jako soudce Nejvyššího správního soudu. Proto plénum rozhodlo o vyloučení soudců Zdeňka Kühna a Martina Smolka z projednávání a rozhodování věci sp. zn. Pl. ÚS 12/26.
7. V souladu s čl. 1 odst. 1 písm. h) rozhodnutí pléna Ústavního soudu č. Org. 39/25 ze dne 3. září 2025, o atrahování působnosti, publ. pod č. 339/2025 Sb., tak Ústavní soud rozhodl v plénu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. května 2026
Josef Baxa v. r. předseda Ústavního soudu