Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje), Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu stěžovatelky D. D., zastoupené Pavlem Uhlem, advokátem se sídlem [adresa] na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 a § 12 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000 č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Výrok
1. Návrh se odmítá.
2. Navrhovatelka má procesní práva vedlejšího účastníka řízení ve věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 25/12.
Odůvodnění
Ústavní stížnost, podanou dne 30. 1. 2013 (a evidovanou pod sp. zn. III. ÚS 420/13), směřující proti usnesení obecného soudu vydanému v její exekuční (nákladové) věci, spojila stěžovatelka s návrhem, aby Ústavní soud zrušil ustanovení § 3 odst. 1 a § 12 v záhlaví označeného právního předpisu (dále jen "vyhlášky č. 484/2000 Sb.").
Již předtím, dne 31. 10. 2012, byl Ústavnímu soudu doručen návrh skupiny senátorů (zastoupených rovněž advokátem Pavlem Uhlem), zapsaný pod sp. zn. Pl. ÚS 25/12, na zrušení "celé" vyhlášky č. 484/2000 Sb., resp. jímž se in eventum též žádá, aby Ústavní soud zrušil "alespoň" ta ustanovení (§ 3 odst. 1 a § 12), která jsou ke zrušení navrhována posléze i ve věci sp. zn. III. ÚS 420/13. Za této procesní situace senát Ústavního soudu usnesením ze dne 13. 3. 2013 sp. zn. III. ÚS 420/13 řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), přerušil, a návrh na zrušení právního předpisu postoupil svému plénu (kde je veden pod sp. zn. Pl. ÚS 18/13). Podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je návrh na zahájení řízení nepřípustný, jestliže Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník. Jelikož identita obou návrhů (v rozhodném rozsahu) je nesporná, plyne odtud, že návrh stěžovatelky jako později podaný je návrhem ve smyslu citovaného ustanovení nepřípustným. Důsledkem toho je, že jej nezbývá než podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu z důvodu uvedeného v § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnout. Stěžovatelka má práva vedlejšího účastníka v dřívějším řízení, jak je vysloveno ve výroku usnesení rovněž (viz § 35 odst. 2, věta za středníkem, zákona o Ústavním soudu, citovaný shora).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. dubna 2013
Pavel Rychetský v. r. předseda senátu