Ústavní soud rozhodl dne 23. června 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele J. M. o návrhu na zrušení zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel s poukazem na obsah jím přiložených novinových článků podal návrh "na zrušení zákona o poplatcích ve zdravotnictví".
Dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ustanovení § 74 téhož zákona v návaznosti na to stanoví, že spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li u návrhu podaného podle § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů [ve smyslu něhož návrh na zrušení zákona je oprávněn podat ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona], důvody k odmítnutí podle § 43 odst. 1 písm. c), tj. jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Stěžovatel se ovšem domáhá zrušení označeného zákona, aniž by byla splněna (nezbytná výchozí) podmínka podání ústavní stížnosti shora vymezená. Důsledkem toho posléze je, že takto není osobou oprávněnou k podání návrhu na zrušení zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, event. jiných zákonů.
Vzhledem k tomu bylo tudíž rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Za těchto okolností stěžovatel nebyl vyzýván k odstranění vad návrhu (§ 29 a násl. citovaného zákona).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. června 2008
Jan Musil předseda senátu Ústavního soudu