Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci návrhu Nejvyššího soudu České republiky na zrušení ustanovení § 272 trestního řádu, takto:
Výrok
1. Návrh se odmítá.
2. Navrhovatel má právo účastnit se jednání ve věci Pl. ÚS 15/01 jako vedlejší účastník.
O d ů v o d n ě n í:
Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 10. srpna 2001, se navrhovatel domáhal zrušení ustanovení § 272 trestního řádu. Návrh byl podán v souvislosti s rozhodovací činností Nejvyššího soudu ČR na základě čl. 95 odst. 2 Ústavy ve spojení s § 224 odst. 5 tr. řádu a § 64 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Ústavní soud přezkoumal podmínky pro projednání návrhu a dospěl k závěru, že tento návrh je nepřípustný podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, neboť Ústavní soud již v téže věci jedná. Ve stejné věci, tj. v otázce ústavnosti ustanovení § 272 tr. řádu, bylo před Ústavním soudem již zahájeno řízení pod sp. zn. Pl. ÚS 15/01.
Tento nepřípustný návrh však byl podán oprávněným navrhovatelem ve smyslu § 64 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, tj. soudem v souvislosti s jeho rozhodovací činností. Jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, Nejvyšší soud ČR přerušil podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 224 odst. 5 tr. řádu projednávání stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti v neprospěch obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. ledna 2001, č. j. 3 To 186/2000-652. V takovém případě má Nejvyšší soud ČR jako oprávněný navrhovatel ve smyslu § 35 odst. 2 in fine zákona o Ústavním soudu právo účastnit se jako vedlejší účastník jednání o dříve podaném návrhu, tj. návrhu vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 15/01.
Z výše uvedených důvodů bylo proto podle § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto o vedlejším účastenství navrhovatele ve věci sp. zn. Pl. Ú 15/01, a dále byl návrh odmítnut jako nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) a § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 20. září 2001