Plénum Ústavního soudu ve složení S. B., V. F., Vojen Güttler, P. H., I. J., D. L., J. M., J. M., J. N., P. R., Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická rozhodlo věci návrhu ministra vnitra Mgr. Františka Bublana na zrušení obecně závazné vyhlášky města Skalná č. 1/2003, o vzhledu, čistotě, pořádku a ochraně životního prostředí, takto:
Výrok
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Návrhem ze dne 29. 4. 2005 se navrhovatel v souladu s čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky a s ustanovením § 64 odst. 2 písm. g) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, domáhal, aby Ústavní soud vydal nález, jímž zruší obecně závaznou vyhlášku města Skalná č. 1/2003, o vzhledu, čistotě, pořádku a ochraně životního prostředí.
V průběhu řízení sdělil starosta města Skalná Ústavnímu soudu, že Zastupitelstvem města Skalná byla dne 16. 6. 2005 přijata obecně závazná vyhláška č. 2/2005, jíž byla napadená vyhláška zrušena. Derogační vyhláška přitom nabyla účinnosti dne 1. 7. 2005.
Podle ust. § 67 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem, řízení se zastaví.
S ohledem na shora uvedené Ústavní soud ve věci návrhu na zrušení napadené obecně závazné vyhlášky řízení zastavil.
Vzhledem k praxi některých účastníků řízení, kteří v průběhu řízení napadený právní předpis sice zruší, avšak v zápětí přijmou nový právní předpis obsahově identický s předpisem napadeným u Ústavního soudu (srov. např. postup účastníků ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 8/02 a Pl. ÚS 49/03), považuje Ústavní soud za nutné jako obiter dictum uvést následující. Zrušení obecně závazné vyhlášky samotným účastníkem řízení a na to navazující zastavení řízení Ústavním soudem nebrání tomu, aby obsah byť i zrušené obecně závazné vyhlášky byl v budoucnu podroben přezkumu ústavnosti ve spojení s podanou ústavní stížností, tj. v případě, kdy by v důsledku dosavadní aplikace vyhlášky bylo zasahováno do základních práv jednotlivců. V případě následujícího přijetí právní úpravy obsahově totožné s nyní napadenou právní úpravou, bylo by lze takový postup hodnotit jako obcházení přezkumné pravomoci Ústavního soudu (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 49/03), a taková úprava by byla již z tohoto důvodu považována za neústavní, a to v důsledku zneužití zákonem svěřené působnosti obce (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 63/04).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. srpna 2005
P. R. předseda Ústavního soudu