Ústavní soud v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa (soudce zpravodaje), Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka v řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. T., Ph.D., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem, sídlem [adresa] Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. února 2018 č. j. Vol 52/2018-68, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a 1) prezidenta republiky Ing. M. Z., CSc., 2) I. Z. a 3) Státní volební komise, sídlem [adresa] Praha 4 - Nusle, jako vedlejších účastníků řízení, rozhodl o návrhu stěžovatele na vyslovení podjatosti soudce Jana Musila, takto:
Výrok
Soudce Jan Musil není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 27/18.
Odůvodnění
1. Stěžovatel se v řízení o ústavní stížnosti, vedené před Ústavním soudem pod sp. zn. Pl. ÚS 27/18, domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Nejvyššího správního soudu. Současně lze z textu ústavní stížnosti dovodit ("Soudce zpravodaj Josef Baxa, byl u NSS podle názoru stěžovatele stejně podjatý jako soudce Musil u ÚS"), že vznáší námitku podjatosti soudce Ústavního soudu Jana Musila. Odůvodňuje ji jeho "spojením s plzeňskými právy". Pro úplnost se poznamenává, že podání právně nezastoupeného stěžovatele ze dne 20. 4. 2018 obsahovalo další námitky proti jmenovanému soudci, který byl rovněž zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 47/17, která byla odmítnuta Ústavním soudem z důvodu zjevné neopodstatněnosti. Ústavní stížnost předložená dne 28. 5. 2018 již řádně právně zastoupeným stěžovatelem tyto další námitky nevznáší (pouze odkazuje na článek o jmenovaném ve Wikipedii bez další konkretizace), nebylo možné k nim přihlédnout.
2. Z ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyplývá, že soudce je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.
3. Podle ustanovení § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
4. Z ustanovení § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu plyne, že jde-li o rozhodování v plénu, rozhoduje o vyloučení soudce plénum; soudce, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.
5. Soudce Ústavního soudu Jan Musil se k námitce stěžovatele vyjádřil dne 31. 5. 2018 tak, že se necítí být podjatý, neboť nemá k předmětu ústavní stížnosti, ke stěžovateli ani k jeho právnímu zástupci žádný osobní vztah, ani se nijak nepodílel na řízení před Nejvyšším správním soudem, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené předmětnou ústavní stížností.
6. Plénum Ústavního soudu vzalo v úvahu vyjádření soudce Jana Musila (č. l. 15) a tvrzení stěžovatele, uvedená ve vznesené námitce podjatosti, a dospělo k závěru, že soudce Jan Musil není v řízení o ústavní stížnosti podjatý.
7. Ze skutečnosti, že jmenovaný soudce v minulosti rozhodoval jako soudce zpravodaj (stejně jako další soudci Ústavního soudu) ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 47/17, nelze jakkoliv dovodit jeho podjatost v nyní projednávané věci. Rovněž tak blíže nekonkretizovaná námitka působení na "plzeňských právech" (spojená s osobou předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy) důvodnost takové námitky založit nemůže.
8. Protože plénum Ústavního soudu neshledalo existenci zákonem předvídaných důvodů podle § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu, rozhodlo, že soudce Ústavního soudu Jan Musil není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 27/18.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. června 2018
Pavel Rychetský v. r. předseda Ústavního soudu