Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Vojena Güttlera o návrhu J. J. na zrušení §§ 183i až 183n zákona č. 216/2005 Sb., takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se podáním došlým 7. července 2005 obrátil na Ústavní soud s žádostí o přešetření novely obchodního zákoníku č. 216/2005 Sb. uveřejněné v částce 77 ze dne 3. června 2005, zejména §§ 183i až 183n včetně, tj. oddílu nazvaného "Právo výkupu účastnických cenných papírů" s návrhem na jejich zrušení.
Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu může fyzická nebo právnická osoba podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 74 zákona o Ústavním soudu může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
V daném případě stěžovatel nenapadá konkrétní rozhodnutí, opatření nebo jiný akt vydaný v řízení, jehož byl účastníkem. Napadá přímo normativní právní akt (zákon). Podle zákona o Ústavním soudu je výčet subjektů oprávněných napadnout u Ústavního soudu zákon (resp. i jiný právní předpis a některá jeho ustanovení) proveden úplným, resp. konečným výčtem a fyzická osoba tak může učinit pouze spolu s ústavní stížností za podmínky, že uplatněním napadeného ustanovení právního předpisu "nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti" [ustanovení § 64 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 74 zákona o Ústavním soudu]. Z takto pojaté akcesority návrhu stěžovatele na zrušení ustanovení právního předpisu vyplývá, že zde musí být (vedle napadeného právního předpisu) nějaká skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti (tj. rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci), která nastala uplatněním napadeného právního předpisu, přičemž touto skutečností nemůže být právní předpis sám. Pak by totiž nešlo o akcesorický návrh, nýbrž o přímý návrh na zrušení právního předpisu, k jehož podání však fyzická osoba legitimována není. Ústavní soud proto návrh odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dme 3. srpna 2005 Ivana Janů v. r. předsedkyně senátu