Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské (soudkyně zpravodajky), Dity Řepkové, Jana Svatoně, Pavla Šámala a Jana Wintra o návrhu politického hnutí Česká republika na 1. místě, jednajícího Evou Žabčíkovou, volební zmocněnkyní, na zrušení § 49 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, za účasti Parlamentu, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní soud obdržel dne 23. 9. 2025 podání označené jako návrh na zrušení § 49 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen "zákon o volbách do Parlamentu"), a návrh na "pozastavení aplikace" tohoto ustanovení "pro nadcházející volby", spojený s návrhem na přednostní projednání věci. V kusém odůvodnění navrhovatel - politické hnutí Česká republika na 1. místě, prostřednictvím své volební zmocněnkyně Evy Žabčíkové - označuje toto ustanovení zákona za rozporné s čl. 5 Ústavy a čl. 21 odst. 4 a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Z odůvodnění lze vyrozumět, že se obává, že bude poškozen tím, že byly k volbám do Poslanecké sněmovny registrovány "nepřiznané koalice". To vyvolává ve voličích "strach" a mylné představy o výši aplikované uzavírací klauzule, které je ovlivní během hlasování. Podle navrhovatele tak zákonná úprava uzavíracích klauzulí vytváří nerovnosti, postrádá legitimitu a pokřivuje politickou soutěž.
2. Navrhovatel se tedy domáhá zrušení ustanovení zákona, aniž by současně tvrdil a odůvodňoval, že již došlo k porušení jeho ústavně chráněných práv, a to buď pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci [srov. § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu vymezující ústavní stížnost]. Naznačuje-li navrhovatel mlhavě porušení svých práv, činí tak ve smyslu hypotetického budoucího porušení - svým návrhem se mu snaží preventivně zabránit.
3. Ústavní soud se tak zabýval v první řadě splněním procesních podmínek řízení. Dospěl k tomu, že návrh nebyl podán oprávněným navrhovatelem. Z toho důvodu nevyzval navrhovatele k opravě vady podání spočívající v absenci právního zastoupení [srov. § 43 odst. 1 písm. a) zákon o Ústavním soudu]. Jestliže právní zastoupení jakýmkoliv zástupcem nemohlo na odmítnutí návrhu nic změnit, nebylo namístě zatěžovat navrhovatele náklady právního zastoupení.
4. Navrhovatel svou aktivní legitimaci k podání návrhu výslovně opírá o § 64 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. Podle tohoto ustanovení může návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy podat senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti. Toto ustanovení tak zjevně aktivní legitimaci navrhovatele nezakládá - navrhovatel není senátem Ústavního soudu.
5. Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněn podat pouze ten, komu ustanovení § 64 odst. 1 ve spojení s § 27 odst. 1 zákona o Ústavním soudu takové oprávnění přiznává. Fyzické a právnické osoby tak mohou podle § 64 odst. 1 písm. e) tohoto zákona učinit, pouze jestliže podaly ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu.
6. Jak plyne z předchozího, o takový návrh se v dané věci nejedná. Ústavní soud proto návrh podle § 43 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Vzhledem k tomu, že tak rozhodl bezodkladně, nerozhodoval o návrhu na přednostní projednání ve smyslu § 39 zákona o Ústavním soudu.
7. Ústavní soud o návrhu rozhodl v plénu, a to v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. b) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2025 o atrahování působnosti č. Org. 39/25 (č. 339/2025 Sb.).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 2025
Josef Baxa v. r. předseda Ústavního soudu