Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci návrhu přednostky O.Ú., JUDr. D.H. na zrušení obecně závazné vyhlášky obce č. 8 o zákazu komunistické, nacistické, fašistické a rasistické propagandy na území obce B., ze dne 20. října 1994 takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
I. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 23.12.1996 navrhla přednostka O.Ú. zrušení obecně závazné vyhlášky obce č. 8 z 20.10.1994 pod názvem "O zákazu komunistické, nacistické, fašistické a rasistické propagandy na území obce B.". Znění vyhlášky je následující:
§ 1 Komunistická, nacistická, fašistická a rasistická propaganda na území obce se zakazuje.
§ 2 Výše uvedenou propagandou se rozumí: a) Požadavky na násilnou změnu ústavního pořádku. b) Užívání symbolů těchto zločinných hnutí při jejich propagaci. c) Zpochybňování zločinnosti režimů, která tato hnutí představovala. § 3 Porušení této vyhlášky bude postihováno podle zák. ČNR o přestupcích. § 4 Tato vyhláška byla schválena obecním zastupitelstvem dne 20.října 1994 a nabývá účinnosti dnem 7. listopadu 1994.
Text vyhlášky podepsal starosta města MVDr. M.G. a zástupce starosty V.H. Vyhláška je opatřena kulatým razítkem obce.
Přednostka O.Ú. pozastavila rozhodnutím ze 14.11.1996 výkon této obecně závazné vyhlášky. V rozhodnutí se mj. uvádí, že posouzením obecně závazné vyhlášky č. 8 dospěl okresní úřad k závěru, že obecně závazná vyhláška je v rozporu s čl. 104 odst. 3 a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") čl. 2 odst. 3 a čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), ustanoveními § 13, § 14 a § 16 odst. 2 zák. České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a že jejím schválením překročilo zastupitelstvo obce pravomoc danou § 36 odst. 1 písm. f) zákona o obcích. Svůj názor odůvodňuje i nálezy Ústavního soudu vyhlášenými pod č. 192/1996 Sb., č. 202/1996 Sb., č. 203/1996 Sb. a č. 204/1996 Sb. Podle sdělení O.Ú. obecní zastupitelstvo nevyužilo možnost nápravy orgánem, který tuto obecně závaznou vyhlášku schválil.
II. Podle § 42 odst. 1 zák. č. 182/1993, o Ústavním soudu, je úkolem soudce zpravodaje především zjistit, zda návrh má stanovené náležitosti. Jedním z důvodů pro odmítnutí návrhu je podle § 43 odst. 1 písm. d) zák.č. 182/1993 Sb. případ, kdy návrh byl podán někým zjevně neoprávněným. Po přezkoumání návrhu a s přihlédnutím k dosavadní judikatuře Ústavního soudu (mj. Pl. ÚS 21/94 a Pl. ÚS 11/95) dospěl soud k závěru, že návrh přednostky okresního úřadu byl podán ve smyslu § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb. někým zjevně neoprávněným. Podle § 64 odst. 3 tohoto zákona je přednosta okresního úřadu legitimován k podání návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce pouze v případě, kdy se jedná o obecně závaznou vyhlášku vydanou v samostatné působnosti obce. Zákon mu tedy ukládá posoudit, zda o takovou působnost v daném případě jde, přičemž toto posouzení je nezbytné pro zvážení dalšího postupu ve věci. Podle zákona o obcích lze vyhlášku, která je vydána v samostatné působnosti obce, pozastavit pro nezákonnost ve smyslu § 62 odst. 1 zákona o obcích, kdežto vyhláška, která nebyla vydána v samostatné působnosti obce, může být zrušena jako nesprávné opatření v oblasti přenesené působnosti dle § 62 odst. 3 zák. o obcích. Podle čl. 104 odst. 1 Ústavy může být působnost zastupitelstva stanovena jen zákonem a zastupitelstvo si tuto působnost nemůže rozšiřovat cestou obecně závazných vyhlášek. Podle § 14 odst. 1 písm. i) zákona o obcích může obec svými obecně závaznými vyhláškami v rámci své samostatné působnosti řešit jen ty úkoly veřejné správy, které jsou jí zákonem do její samostatné působnosti svěřeny. V žádném případě nesmí obec obecně závaznou vyhláškou upravovat takové otázky, které jsou svěřeny pouze zákonu, což se v daném případě stalo. V předmětné vyhlášce obecní zastupitelstvo stanoví meze práv a svobod určených Listinou (srov. zejména čl. 4 odst. 2 a čl. 4 odst. 3 Listiny). Protože vyhláška upravuje věci, které mohou být upraveny pouze zákonem, nebyla vydána v samostatné působnosti obce. III.
Z uvedených důvodů došel Ústavní soud k závěru, že přednostka O.Ú. je osobou zjevně neoprávněnou k podání návrhu na zrušení předmětné obecně závazné vyhlášky. Proto bylo třeba ve smyslu § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu návrh usnesením odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 28. března 1997 JUDr. Miloš Holeček soudce Ústavního soudu