Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti J. Č., právně zastoupeného JUDr. Zdeňkem Altnerem, advokátem, se sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. června 2006, č.j. Vol 61/2006-13, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností se stěžovatel odvoláním na údajné porušení čl. 36 odst.1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a porušení práva podle čl. 9 odst. 3 Ústavy ČR domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. června 2006 č.j. Vol 61/2006-13, jímž byl odmítnut jako návrh na neplatnost volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Ústeckém kraji, ve volbách konaných ve dnech 2. - 3. června 2006. Stěžovatel namítal, že podání Nejvyššímu správnímu soudu zaslal v zákonné lhůtě, když je soudu zaslal faxem dne 16. června 2006 a písemné podání pak bylo soudu doručeno dne 19. června 2006. Přesto bylo jeho podání odmítnuto jako opožděné s odkazem na ustanovení § 93 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), kde je upravena forma podání návrhu na neplatnost volby s tím, že se jedná o speciální úpravu ve vztahu k ustanovení § 37 odst. 2 s.ř.s. S tím stěžovatel nesouhlasí a dovodil vlastním výkladem, že s ohledem na ustanovení § 64 s.ř.s. mělo být přiměřeně použito ustanovení § 42 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a jeho podání tak mohlo být považováno za včasné. Postupem Nejvyššího správního soudu tedy mělo dojít k tvrzenému porušení základních práv stěžovatele.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ze shromážděných podkladů je zřejmé, že napadeným usnesením byl návrh stěžovatele na určení neplatnosti volby kandidáta v Ústeckém kraji odmítnut bez věcného projednání. Nejvyšší správní soud jej posoudil jako opožděný s odkazem na speciální úpravu ustanovení § 93 odst. 2 s.ř.s., podle něhož lze návrh, jímž se řízení zahajuje, nebo úkony, jimiž se řízením nebo jeho předmětem definuje, provést pouze písemně nebo ústně do protokolu u věcně a místně příslušného soudu.
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vyhlásila Státní volební komise v souladu se zákonem č. 247/1995 Sb. v platném znění dne 6. června 2006 a zákonná desetidenní lhůta k podání návrhu počala běžet následujícím dnem a uplynula dne 16. června 2006. Stěžovatelovo písemné podání bylo soudu doručeno až dnem 19. června 2006.
Závěry učiněné stěžovatelem s vazbou na telefaxové podání a aplikaci jiných zákonných ustanovení je však třeba odmítnout s ohledem na stávající zákonnou úpravu, neboť pokud zákonodárce vytvořil zvláštní pravidlo, vymykající se obecné úpravě, učinil tak s ohledem na potřebu odchýlit se od ní.
V projednávané věci tedy Ústavní soud neshledal stěžovatelem tvrzený zásah do jeho základních práv a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.
Poučení : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. listopadu 2006
Vlasta Formánková předsedkyně senátu