K porušení práva na spravedlivý proces garantovaného v čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s článkem 4 Ústavy dochází tehdy, pokud odvolací soud rozhoduje pouze na základě obsahu spisu, aniž by prověřil odvolatelovu námitku ohledně dodatečného zaplacení soudního poplatku za odvolání, zejména když z obsahu spisu soudu prvního stupně zaplacení tohoto poplatku nevyplývá.

Usnesení7. 10. 2010

II. ÚS 1925/10

Usnesení7. 10. 2010

II. ÚS 1884/10

I. ÚS 2760/10

III. ÚS 2478/09

II. ÚS 409/10

II. ÚS 2217/10

II. ÚS 1614/10

II. ÚS 2205/10

IV. ÚS 2571/10

IV. ÚS 1698/10

III. ÚS 2246/10

III. ÚS 2649/10

III. ÚS 1845/08

III. ÚS 2232/10

III. ÚS 2582/10

I. ÚS 1989/10

I. ÚS 327/08

I. ÚS 2520/10

I. ÚS 2838/10

IV. ÚS 2114/10

I. ÚS 2768/10

I. ÚS 1371/10

III. ÚS 2822/10

IV. ÚS 2823/10

Pl. ÚS 39/08

Legislativní praxe v podobě tzv. komplexních pozměňovacích návrhů není v rozporu s ústavně stanovenými pravidly legislativního procesu, neboť je to stále subjekt legislativní iniciativy, který disponuje návrhem jako celkem. Principy dělby moci a nezávislosti soudnictví vylučují možnost sepětí soudnictví a soudců s mocí výkonnou a naopak předpokládají existenci institucionálních garancí nezávislosti. Proto je neústavní úprava umožňující dočasné přidělování soudců k praxi na Ministerstvu spravedlnosti, jakož i úprava neobsahující prostředek ochrany funkcionáře soudu před dočasným zproštěním funkce ministrem spravedlnosti a úprava umožňující prezidentu republiky jmenováním místopředsedů Nejvyššího soudu, tedy svěřující mu pravomoc určovat počet místopředsedů. Časové omezení výkonu funkcí předsedů a místopředsedů soudů není samo o sobě v rozporu s principem dělby moci, je-li srovnatelné s funkčním obdobím jiných funkcionářů v nezávislém postavení a existuje-li tomu úměrná úprava vyšších nároků na předčasné odvolání z této dočasné funkce.

III. ÚS 595/10

II. ÚS 2448/10

Pl. ÚS 52/05

III. ÚS 1934/10

II. ÚS 2334/10

III. ÚS 2316/10