Ústavní soud

IV. ÚS 2217/23

III. ÚS 2035/23

IV. ÚS 2589/23

IV. ÚS 2467/23

IV. ÚS 2607/23

II. ÚS 2409/23

IV. ÚS 2521/23

I. ÚS 2666/23

III. ÚS 1504/23

Nerespektuje-li obecný soud právo žalobce na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, ačkoliv své rozhodnutí o výši plnění založí toliko na znaleckém posouzení a na své úvaze, přestože žaloba není zamítnuta z důvodu, že je co do základu nedůvodná, dopustí se svévole v rozporu s právem na soudní ochranu zaručeným v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 1994/23

III. ÚS 1388/23

I. ÚS 2543/23

II. ÚS 2443/23

II. ÚS 1799/23

III. ÚS 460/23

Vyjde-li odvolací soud ve sporu o určení vlastnictví k nemovitosti z fiktivní tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, ač účastníci řízení i soud prvního stupně při stanovení výše nákladů řízení vycházeli z § 8 odst. 1 advokátního tarifu, považujícího za tarifní hodnotu skutečnou cenu nemovitosti, a s tímto svým názorem účastníky řízení předem neseznámí a neposkytne jim tak prostor pro předložení jejich argumentace, poruší v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zákaz tzv. překvapivých rozhodnutí.

II. ÚS 2502/23

I. ÚS 1259/23

IV. ÚS 2602/23

III. ÚS 2462/23

II. ÚS 2210/23

II. ÚS 1861/23

Pl. ÚS 40/23

II. ÚS 2433/23

II. ÚS 2448/23

I. ÚS 2555/23

I. ÚS 2326/23

I. ÚS 1934/23

Uzná-li obecný soud ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem základ žalobcova nároku, tj. existenci nemajetkové újmy, avšak přiměřené zadostiučinění mu nepřizná v plné žalované výši, má podle judikatury Ústavního soudu při rozhodování o náhradě nákladů řízení přesto postupovat podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, jenž umožňuje přiznat i částečně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, neboť rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu. Toto pravidlo se uplatní přiměřeně i při rozhodování o nákladech odvolacího řízení. Nepostupuje-li takto odvolací soud, aniž zároveň dostatečně vysvětlí z jakého důvodu, porušuje tím právo žalobce, který se jinak domohl odškodnění, na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a podle okolností věci také jeho právo na ochranu vlastnictví zaručené v čl. 11 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 2623/23

II. ÚS 2123/23

IV. ÚS 2475/23

II. ÚS 2218/23

II. ÚS 2484/23

III. ÚS 40/23

II. ÚS 2325/23

II. ÚS 2419/23

II. ÚS 2352/23

III. ÚS 2722/22

Neposoudí-li Nejvyšší soud, zda právní otázka předestřená v dovolání zakládá jeho přípustnost, a označí ji za polemiku se skutkovým stavem či námitku jiné vady v řízení, dopustí se tím odepření přístupu k soudu v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 2500/23

II. ÚS 2406/23

I. ÚS 1898/23

I. ÚS 2030/23

I. ÚS 2522/23

I. ÚS 2531/23

I. ÚS 2455/23

I. ÚS 2356/23

I. ÚS 2329/23

I. ÚS 2090/23

I. ÚS 1901/23

I. ÚS 1985/23

IV. ÚS 2278/23