Výrok
I. Odvolání se odmítá.
II. Žalobkyně a žalovaný 2) vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl námitky žalovaného 2) proti směnečnému platebnímu rozkazu téhož soudu ze dne 18. 3. 2025, č. j. 20 Cm 83/2025-16 (výrok I.) a ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) nepřiznal žádnému z nich právo na náhradu nákladů námitkového řízení (výrok II.).
2. Žalovaný 2) napadl usnesení včasným odvoláním, v němž pouze zopakoval svou námitkovou obranu, sestávající z tvrzení, že mu směnečný dluh nevznikl a jedná se o dluh žalované 1).
3. Protože odvolání neobsahovalo náležitosti vyžadované ustanovením § 205 odst. 1 o. s. ř., soud prvního stupně žalovaného 2) usnesením ze dne 20. 5. 2025, č. j. 20 Cm 83/2025-23 vyzval k jejich doplnění tak, že uvede, v čem spatřuje nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se domáhá. Současně byl žalovaný 2) poučen o důsledcích neodstranění vad podaného odvolání spočívajících v odmítnutí odvolání odvolacím soudem. Na tuto výzvu, která mu byla doručena dne 23. 5. 2025, žalovaný 2) nijak nereagoval a vady svého odvolání neodstranil.
4. Odvolací soud postupoval podle ust. § 211 a § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a odvolání žalovaného 2) odmítl, neboť vady podaného odvolání brání jeho věcnému projednání.
5. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) nikomu právo na jejich náhradu nepřiznal, když odvolání žalovaného 2) bylo odmítnuto, avšak žalobkyni žádné náklady v souvislosti s tímto odvolacím řízením nevznikly.