12 Cmo 207/2022

Odůvodnění

1. Shora citovaným usnesením soud v návaznosti na návrh žalobce dle § 107a o. s. ř. ze dne 14. 7. 2015 rozhodl, že v řízení bude pokračováno s P. H., narozeným dne [datum], bytem [adresa], jako právním nástupcem společnosti [Jméno žalobce]. V návrhu žalobce uvedl, že směnka, jejíž zaplacení je předmětem řízení, byla dne 10. 6. 2016 rubopisována na řad [Anonymizováno] a nastala tak právní skutečnost, s níž právní předpisy (§ 11 odst. 1 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový) spojují přechod práva, o něž v řízení jde. [Anonymizováno] se svým vstupem do řízení vyslovil souhlas. Soud proto postupoval podle § 107a o. s. ř. a rozhodl o vstupu nabyvatele práva do řízení na místo dosavadního žalobce.

2. Advokát [Anonymizováno], jehož dne 16. 9. 2022 k zastupování v řízení zmocnila [Anonymizováno], podal jako její právní zástupce a rovněž jako právní zástupce původního žalovaného, [Jméno žalované B], který ovšem již dne 19. 10. 2021 zemřel, proti usnesení odvolání. V něm navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrh žalobce zamítl. Uvedl, že k převodu práva ze směnky nedošlo, P. H. se nestal řádným majitelem směnky. Rubopis byl žalobcem vyznačen pouze na kopii směnečné listiny a nejedná se tak o platný rubopis, s nímž zákon spojuje převod práv ze směnky. Uzavření dohody o převodu směnky, která je spolu s následnou tradicí rubopisované směnky jednou z podmínek převodu práv ze směnky, nebylo žalobcem v podaném návrhu ani tvrzeno.

3. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že napadené usnesení bylo doručováno právnímu zástupci žalobce, právnímu zástupci žalovaného [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalovaný ([Jméno žalované B]) však zemřel již dne [Anonymizováno], tedy dříve, než bylo usnesení vůbec vydáno. V důsledku jeho úmrtí zanikla i plná moc, udělená žalovaným jeho advokátovi [Anonymizováno]. K řádnému doručení usnesení za podmínek § 50b o. s. ř. žalovanému tedy logicky nemohlo dojít. Advokát [Anonymizováno] o úmrtí svého klienta byl zjevně informován, když sám údaj data úmrtí uvedl v podaném odvolání a musel si tak být vědom také s úmrtím spojených důsledků, spočívajících v zániku plné moci k zastupování. Přesto ovšem za žalovaného, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, odvolání podal. Odvolací soud jím podané odvolání posoudil jako odvolání podané někým, kdo k podání odvolání není oprávněn a podle § 218 písm. b) o. s. ř. je odmítl. Obdobně postupoval, pokud jde o odvolání [Anonymizováno]. To rovněž odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř. jako subjektivně nepřípustné. Subjektivně legitimován k podání odvolání je vždy účastník řízení, o jehož právech či povinnostech bylo odvoláním napadeným výrokem rozhodováno, nebylo mu plně vyhověno nebo mu byla tímto výrokem rozhodnutí způsobena nějaká újma na jeho právech (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3041/2015, sp. zn. 21 Cdo 5097/2015). [Anonymizováno] se účastníkem řízení nestala. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. 9. 2022, č. j. 13 Cm 821/2013-204, jímž bylo rozhodnuto, že v řízení na straně žalované bude pokračováno se [Anonymizováno], bylo usnesením odvolacího soudu ze dne 9. 1. 2023, č. j. 12 Cmo 208/2022- 220 změněno tak, že se nevydává. O právech a povinnostech [Anonymizováno] nebylo dotčeným usnesením vůbec rozhodováno a nelze ani dovodit, že by rozhodnutí mohlo mít nějaký negativní dopad do sféry jejích práv či právem chráněných zájmů. Jde tedy o odvolání podané někým, kdo k podání odvolání není oprávněn. S ohledem na odmítnutí odvolání se nelze jeho věcným přezkumem zabývat.

4. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a [Anonymizováno] i ve vztahu mezi žalobcem a [Anonymizováno] rozhodl odvolací soud podle § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení nemá, neboť žalobci v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.