UsneseníPotvrzeno

Spisová značka

12 Cmo 26/2024

Soud: Vrchní soud v PrazeDatum rozhodnutí: 2024-03-18Č. j.: 12 Cmo 26/2024-273Předsedkyně senátu: Mgr. Milena FilingerováAgenda: Odvolací (obchodní) (Cmo)Zveřejněno: 2025-11-24Předmět řízení: o zaplacení 190 874 EUR s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2023, č. j. 7 Cm 133/2021-262ECLI:CZ:VSPH:2024:12.Cmo.26.2024.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením nepřiznal žalovaným osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že po doručení výzvy k zaplacení zálohy na náklady důkazu ve výši 30 000 Kč žalovaní požádali o osvobození od soudních poplatků s tím, že nevlastní hodnotnější majetek a naopak mají sami závazky. Žádný z nich nedosahuje takových příjmů, aby byli schopni předmětnou zálohu uhradit. Usnesením ze dne 6. 11. 2023, č. j. 7 Cm 133/2021-260 soud žalované vyzval k doložení relevantních listin, tak, aby bylo možno posoudit, zda jejich nynější poměry osvobození od soudních poplatků odůvodňují. Výzva byla doručena zástupci žalovaných dne 13. 11. 2023, nebylo na ni však nijak reagováno. S poukazem na podmínky poplatkové moderace stanovené § 138 odst. 1 o. s. ř. a na povahu poplatkové povinnosti soud prvního stupně uzavřel, že žalovaní své majetkové poměry nijak nedoložili a neumožnili soudu učinit si závěr o důvodnosti přiznání byť jen částečného osvobození od soudních poplatků. Jejich žádosti proto nevyhověl.

2. Žalovaní podali proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jeho změnu tak, aby jim bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno. Namítli, že soudu prvního stupně tvrdili a prokázali, že nevlastní žádný hodnotnější majetek. Ba naopak mají závazky. Proti žalovanému 2) bylo vedeno insolvenční řízení, které je již skončeno. Žádný ze žalovaných nedosahuje takových příjmů, aby byl schopen předmětnou zálohu uhradit. Přístupem, kdy soud vyžadoval sdělení veškerých údajů na předepsaném formuláři, což je pro žalované jako cizince obtížné, bylo žalovaným odepřeno ústavou zaručené právo na přístup k soudu.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

5. Ze shora uvedeného je zřejmé, že povinnost věrohodným způsobem prokázat, že jeho poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, leží na poplatníkovi (k tomu srov. např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013 či ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015. Rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (srov. např. usnesení ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaní v posuzované věci evidentně nesplnili, neboť přes výzvu soudu prvního stupně ze dne 6. listopadu 2023, č. j. 7 Cm 133/2021-260, která byla jejich zástupci doručena dne 13. 11. 2023, o svých poměrech nic konkrétního neuvedli a předpoklady poplatkové moderace ničím nedoložili. Tuto svou povinnost nesplnili ani dodatečně v odvolacím řízení. Skutečnost, že usnesením Okresního soudu v Trenčíně ze dne 4. 12. 2018, sp. zn. 38 OdK/494/2018 bylo rozhodnuto o oddlužení žalovaného 2), nevypovídá vůbec nic o jeho aktuálních příjmových a majetkových poměrech, tím méně o poměrech žalovaného 1). Obstát nemůže ani výhrada, že soud vyžadoval sdělení veškerých údajů na předepsaném formuláři, který je pro žalované jako cizince nesrozumitelný. Nejsou-li žalovaní schopni ani za přispění svého právního zástupce porozumět obsahu jednoduchého formuláře, nic jim nebránilo v tom, aby konkrétní skutečnosti, týkající se jejich příjmových, výdajových a majetkových poměrů sdělili soudu jiným způsobem a náležitě je prokázali. Shora uvedená argumentace nadto nevysvětluje, proč žalovaní nijak nereagovali ani na výzvu soudu k předložení listin, uvedených v jeho výzvě ze dne 6. listopadu 2023 (tj. výpisů z účtů, z katastru nemovitostí, z registru motorových vozidel, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu z pracovního poměru či z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, aj.).

6. Nezbývá proto než uzavřít, že žádost žalovaných o osvobození od soudních poplatků spolu se zjevnou neochotou poskytnout soudu konkrétní informace o svých poměrech a řádně je doložit, představuje zneužití práva, které dle ust. § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany.

7. Z uvedených důvodů bylo napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrzeno.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací