Výrok
I. Odvolání se odmítá.
II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1) nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2015, č. j. 23 Cm 244/2014-26 bylo rozhodnuto tak, že žalovaná 2) je povinna žalobkyni zaplatit částku ve výši 206 315,57 Kč s 6 % úrokem z částky 206 315,57 Kč od 17. 9. 2013 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 687,72 Kč a dále 44 618,20 Kč na náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
2. Proti uvedenému rozsudku podali blanketní odvolání žalovaní. Vůči žalované 2) bylo odvolání usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2015 č. j. 23 Cm 244/2014 odmítnuto. Jelikož podání nebylo opatřeno vlastnoručním podpisem žalovaného 1) ve smyslu § 42 odst. 4 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval soud prvního stupně žalovaného 1) naposledy usnesením ze dne 14. 1. 2021 č. j. 23 Cm 244/2014-59, aby v jím stanovené lhůtě odvolání doplnil tak, že jej opatří svým vlastnoručním podpisem. Zároveň byl žalovaný 1) poučen o tom, že nebudou-li vady odvolání odstraněny, soud odvolání odmítne.
3. Na výzvu soudu, která byla žalovanému 1) doručena postupem dle § 50 odst. 1 o. s. ř. dne 26. 1. 2021, žalovaný 1) nikterak nereagoval a vady svého odvolání neodstranil.
4. Odvolací soud proto postupoval dle § 211 ve spojení s § 43 odst. 2 o. s. ř. a odvolání žalovaného 1) odmítl, neboť vady podaného odvolání brání jeho věcnému projednání.
5. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud ve smyslu § 244 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyni žádné náklady v souvislosti s tímto odvolacím řízením nevznikly.