Výrok
I. Odvolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Shora citovaným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle odůvodnění soud prvního stupně usnesením ze dne 13. 1. 2022, č. j. 56 Cm 46/2021-26 nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků, o které žalobce požádal v návaznosti na výzvu soudu ke splnění poplatkové povinnosti z návrhu. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2022, č. j. 12 Cmo 30/2022-35. Žalobce soudní poplatek nezaplatil ani na základě opakované výzvy soudu, která mu byla doručena dne 28. 2. 2022.
2. Soud proto postupoval dle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. a řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 146 odst. 2 o. s. ř.
3. Žalobce podal proti usnesení včasné blanketní odvolání. Soud jej usnesením ze dne 11. 4. 2022, č. j. 56 Cm 46/2021-44 vyzval k odstranění vad podaného odvolání ve lhůtě 7 dnů, v rozsahu a způsobem v usnesení specifikovaným a žalobce současně poučil o důsledcích nesplnění výzvy, spočívajících v odmítnutí odvolání. Výzva byla žalobci doručena dne 12. 4. 2022 a nebylo na ni reagováno.
4. Odvolací soud proto postupoval podle § 211 a 43 odst. 2 o. s. ř. a odvolání žalobce odmítl, neboť vady podaného odvolání brání možnosti v řízení pokračovat.
5. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovanému, jemuž by náležela náhrada nákladů, žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, a proto nebyla náhrada přiznána žádnému z účastníků.