Výrok
I. Odvolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že se žalovaný vylučuje ze společnosti [Jméno žalobkyně]. [výrok I.] a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 40 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [výrok II.].
2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný blanketní odvolání s tím, že je ve lhůtě 10 dnů odůvodnění.
3. Jelikož tak žalovaný neučinil, vyzval jej soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 3. 2024, č. j. 74 Cm 186/2020-179, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení doplnil své odvolání o uvedení, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, v čem konkrétně spatřuje jeho nesprávnost, a co navrhuje. Soud prvního stupně současně žalovaného poučil o možném odmítnutí odvolání, pokud výzvě nevyhoví. Výzva byla doručena do datové schránky právní zástupkyně žalovaného dne 11. 3. 2024. Ovšem žalovaný na ni do dnešního dne žádným způsobem nereagoval.
4. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud odvolání dle § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) odmítl jako neprojednatelné.
5. Odvolatel má sice s ohledem na odmítnutí odvolání povinnost nahradit ostatním účastníkům řízení náklady odvolacího řízení dle § 146 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., avšak žalobkyni v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proto odvolací soud o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.